18 ročná dcéra a prespávanie u priateľa

@hestiakrona Ahoj, ak tam bude chciet byt, bude 🙂 Bola som taka ista 🙂 A na znamky to nemalo ziaden vplyv, dokoncili sme obaja VS, v 4. rocniku sa vzali a dodnes sme spolu. Nech sa otvorene s nou porozprava ten rodic, ktory ma k nej blizsie, a dohodnite pravidla, u nas to zabralo 🙂 OK, mozes u neho prespavat, ale napr. len PIA, SO, pocas tyzdna nie. Otvorene o sexe - ak spolu spavaju, je namieste, aby brala antikoncepciu, vysvetlit jej aj, ze ak bude chora alebo hnacka, zvracanie, nema ucinok. Je zamilovana, vsetko, co jej poviete, bude brat ako napadanie proti vztahu... a zbytocne. Nebrante jej, ale stanovte pravidla. Tak ako si pisala, byva u vas, zivite ju, tak potom plati toto - skuste sa dohodnut, nielen prikazovat... Napr. bude chciet prespat aj pocas tyzdna, dobre, ale len obcas, cez vikend moze, ak chce. Zhorsi si prospech, ok, ale obmedzi stretavanie s nim. Na koniec zdoraznit, ze nie ste proti, ale vy urobite ustupky, tak musi aj ona. A ze chcete dohodu - to zabera 🙂 A samozrejme, aj pomoc doma, ak by to nezabralo, nevyperte jej veci, nenachystajte jedlo, nedajte napr. peniaze - aby pochopila, ze zivot je nielen o skole a flakani sa, ale aj o zodpovednosti 🙂

Ja mám dvoch synov, ešte malých. Myslím si, že som dokonca na nich dosť prísna, ale keď sa čisto teoreticky zamyslím, čo by bolo keby... Teraz si myslím, že by som to zrejme dovolila. ALE! Musela by som to dievča osobne poznať, ideálne by bolo, keby som poznala aspon jedného z jej rodičov a dovolila by som to iba cez víkend. Takže tiež odporúčam sa spojiť s maminou chlapca a povedať jej o tom. (Aj keď zas neviem ako sa dostať k jej kontaktu, keby si ho nadrzovku vypýtaš od "zaťa", asi by si ako nádejná svokra nezapôsobila 😅) Či už o tom jeho rodičia vedia alebo nie, skôr či neskôr to vyjde najavo a potom všetci (predovšetkým tvoja dcéra) uvidíte, či je mladý dôveryhodný.
Každopádne, žijeme v krajine, kde sa za polnoletosť považuje vek 18 rokov a pokiaľ toľko obidvaja majú, naozaj im nič nezakážeš ani neprikážeš, ani pokiaľ ide o tvoju dcéru.
Pusti ju a povedz jej, že má jedinečnú šancu vám dokázať, aká je rozumná a ako si váži vašu dôveru. Ak vás sklame, budete jej opäť dôverovať len veľmi ťažko.

Mne moji rodičia nezakazovali, povedali mi svoj názor, ale rozhodnutie bolo vždy na mne a to tuším aj pred 18. A ja som si ich dôveru tak veľmi vážila, že som si nedovolila ich sklamať. Vedela som, že ak to pokašlem raz, už mi viac veriť nebudú.
Mojím životným cieľom je takto vychovať aj moje deti.

@irriss ..."Naopak duverovat, protoze zraly ci dozravajici zdravy jedinec, ktery mel a ma oporu ve svych nejblilzsich NEZKLAME..."

presne, Irris, si to vystihla. Musim suhlasit.

Já ti sem napíši svůj příběh. Možná mne tady holky budou kamenovat, ale ať, ony to neprožily, tak nemají co soudit. To vyprávění počnu jedním konstatováním, z kterého si můžeš a nemusíš něco vzít. Já měla vždycky dětství na prd. Našim to neklapalo a táta dělal práci, která mu umožňovala řešit to tím, že prostě nebyl doma. Takže byl doma málem čtyři dny v roce a máma byla na vše sama. Můj starší brácha byl samý průšvih a moje máma to psychicky vůbec nezvládala. Takže mé dětství bylo plné křiku, bití a dalších věcí, o kterých tu ani nebudu psát. Zkrátka já svou mámu ráda neměla. Ale všechno se zlomilo, když mi padlo patnáct a to,co pro mne máma potom udělala jí nikdy nezapomenu a nadosmrti jí za to budu vděčná!!! Můj vztah k ní se rapidně zlepšil a dneska můžu říct, že i když na to dětství se zapomenout nedá a občas mne strašně točí svou bezohleduplností v určitých oblastech, tak ji mám ráda. A to jen díky tomu, co ti teď budu vyprávět.

Když mi bylo patnáct, začala jsem chodit se svým prvním klukem. Mu bylo už hrubě přes 25 let a moje máma ze začátku vůbec nebyla nadšená. Já to řešila s celkem chladnou hlavou a ona se o to pokoušela taky, za čež jsem jí hrozně moc vděčná. Bylo to klasické první randění. Chodili jsme na zábavy - na ty jsem chodila už dlouho předtím, ale najednou jsem nechodila s kamarádkama, ale s klukem. Vodění za ručičky, líbání, erotické sms. Přes velké utrpení mámy, která z toho musela být dost nervní jsem jezdila i na tzv. bečky, tj. někam na chatu, kde se bylo den dva v partě lidí a s ním. Občas proběhla výměna názorů s mamkou, ale já byla docela zodpovědná. Aniž by o tom máma ze začátku věděla, tak jsem si nechala napsat antikoncepci, abych nemusela doma vést nepříjemný dialog, řekla jsem, že mi ji doktor napsal kvůli nepravidelnému menzesu, aby se to srovnalo. Mamka asi tušila, myslím ale že byla i ráda a dále nic nerozpitvávala. Podstatné je, že ten vztah trval půl roku a za celou tu dobu jsem se s ním stejně nevyspala. Tlačil na mne čím dál tím víc, mně se to nelíbilo a nakonec jsem mu přišla na to, že si nesexování vynahrazuje jinde. Rozešli jsme se a já byla stále panna. Můj první vztah s více jak o deset let starším mužem skončil a bez škraloupu na mém věnečku. 🙂 Zařekla jsem se, že už chlapa nechci ani vidět, že jsou to jen nevěrníci, kterým jde jen o to. To bylo prosím pěkně v osm hodin večer na jedné zábavě, kde jsme se rozešli. A o půlnoci? To už jsem se líbala se svým nynějším manželem. 😀 Vztah se začal vyvíjet a už od začátku byl patrný rozdíl. Ano, byly erotické sms, bylo líbání, bylo vodění za ručičky, ale když mělo přijít na věc a já řekla, že jsem panna a že se bojím, že se na to ještě necítím, můj muž tenkrát řekl, že to nevadí, že počká jak dlouho budu chtít, klidně do svatby (dneska se tomu směje, protože jsme se brali až po osmi letech vztahu). Strašně mne to uklidnilo a já se uvolnila. Mazlily jsme se, ale k sexu nedošlo ještě pár měsíců. Aby to ale nebylo o sexu, protože já vím, že o to ti primárně vůbec nejde, tak se dostaneme k jádru pudla. Stejně jako u prvního přítele, i mého nynějšího manžela jsem si téměř okamžitě dovedla domů, aby se seznámil s mámou. Tak nějak jsem se vžila do její role a věděla jsem, že tak bude klidnější. Prvně se tak manžel seznámil s mým tátou, který náhodou přijel domů a šel s námi do hospůdky a pak jsem si manžela dovedla domů k mámě. Seznámili se a máma na to nic neříkala. Ale tak nějak mi dovolovala s ním chodit ven, on k nám jezdil každý den, ona mu vždy dala oběd, pokecali a pak jsme šli do pokoje, kde jsme vrkali až do večera, kdy šel na vlak domů a já to obrečela. 😉 Mě mělo být v době, kdy jsme spolu začínali chodit za měsíc šestnáct a mu bylo devatenáct a pomalu mu táhlo na dvacet. Studoval VŠ. Já jsem najednou měla na SOŠ jedničky, na čež mamka rozhodně nebyla zvyklá ze SOŠ, kde jsem byla trojkařka. Jen z matiky a jazyků jsem plavala na dále. No a tenhle kluk mi pomáhal. Po odpolednech mne doučoval a máma asi pochopila, že ten mne od školy odvádět nebude. Pak jsem se seznámila s jeho rodinou a bohužel jsem zjistila, že to co se dělo u nich doma je totální katastrofa. Nechci to tu moc rozebírat, ale u nich se zkrátka nedalo žít, on neměl klid na učení a tak jsem sebrala veškerou odvahu a šla za mámou, že má zkouškové, že se u nich doma děje to a to a že se tam nedá učit, jestli by nemohl být u nás. A máma svolila - přes zkouškové. Nakonec u nás můj muž žil celou mou střední školu a kupodivu jsem neotěhotněla, i když jsme spolu spali a máma to musela tušit - ale já brala antikoncepci, oba jsme byli zodpovědní, máma ho blíž poznala, zjistila, že je fajn a brala ho jako člena rodiny - se vším všudy (prala mu, žehlila, jedl u nás, prostě u nás bydlel se vším všudy - mámě za to dával nějaký peníz z brigád). Když mi bylo osmnáct, po dlouhém několikaletém boji jsme nějak vyřešili situaci u nich doma, dostali jsme se k penězům a on koupil malý byt v jiném městě. A já se, přes obrovský odpor mé mamky, odstěhovala s ním. Mamka byla na nervy, páč bylo půl roku do mé maturity a ona se hrozně bála, že když mne nebude mít pod dohledem, tak neodmaturuji. Jenže zároveň nějak nechtěla abych šla na VŠ, v čemž mne naopak můj tenkrát přítel podporoval a já šla k příjmačkám, které jsem udělala. Odmaturovala jsem jako čtvrtá nejlepší ze třídy! A mamka pochopila, že její obavy byly liché. Měla jsem totiž chlapa, který mne nevedl na zcestí, ale naopak. A tak se ze mne stala studentka VŠ, můj tenkrát přítel vydělával, mamka s taťkem se domluvili, že mi finančně na škole pomohou a tak mi nějaké penízky dávali, abych měla alespoň na dojíždění a jídlo. Za mamkou jsme jezdili každých čtrnáct dní na návštěvu - teď už je to šest let co bydlíme sami a už tak často nejezdíme, ale pořád jsme myslím normálně v kontaktu. A život šel dál až jsme se v září 2012 vzali.

Co z toho dle mne plyne:

Kdyby mi máma tenkrát kluky zakázala, tak jak by to nejspíš nejradši udělal tvůj manžel, tak bych se začala dozajista bouřit!!! Tím si jsem jistá. Byla bych naštvaná na rodiče, na celý svět, začala bych flinkat školu a už bych v rodiče neměla nikdy důvěru, nikdy bych se jim s ničím nesvěřila.

Kdyby mne rodiče donutili žít dvojí život tak, abych musela tajit kde a s kým jsem, protože na rovinu bych se své lásky prostě nevzdala, tak by to asi dopadlo nějakým nechtěným těhotenstvím apod.

Kdyby mi bylo znemožněno s ním chodit, tak bych pravděpodobně tak dobře neodmaturovala, protože mi na škole moc pomáhal, motivoval mne a podporoval v učení. Taky bych nebýt něho nikdy nevystudovala VŠ. Přítel může být pro ženskou hnacím motorem v těch pozitivních věcech a ne jen překážkou.

A v neposlední řadě, z vztahu, který začal, když mi ještě nebylo ani šestnáct let je manželství a vztah trvá už devátým rokem. A to můj přítel tenkrát k nám donesl jen pár triček, riflí, ponožek a trenek. A dneska máme na rozdíl od mých vrstevníků bydlení bez sebemenšího dluhu. To jen k tomu, že nic nemají a měli by se prvně sami postavit na vlastní nohy...

Tak nevím, jestli sis z toho něco vzala, nebo zda mne kvůli tomu odsoudíš. Ale to je můj příběh a já po tomhle všem věřím v to, že by mezi dětmi a rodiči měla být upřímnost a obrovská důvěra, protože tu ti potom dcera tisíckrát vrátí...

@petusko bola som vychovana podobne.Tiez to bolo vo forme vyjadrovania nazorov a vdaka dovere vzajomnej som ja nasledne rozhodovala ako s nou nalozim. Tak, aby som nesklamala rodicov a ani samu seba.

Ja osobnú skúsenosť nemám, lebo s mužom som začala žiť ako 26 ročná (zaopatrená, teda s prácou a po VŠ) a deti mám malé, ale ak sa vžijem do tejto situácie, tak by som sa určite skontaktovala s jeho rodičmi, a zistila aký majú na to názor. A dohodla kompromis, teda napríklad, že len cez víkendy by to bolo možné.

Pokiaľ by bola moja dcéra ešte nezaopatrená, tak by sa mi asi nepáčilo, keby začala žiť nonstop s priateľom, ale zase mám známu, ktorá zakazovala spoločné bývanie - dcéra 20 ročná študovala VŠ, chalan už pracoval - tak sa mladí naštvali a zaopatrili si bábo. 😅

@hestiakrona Akoze nechapem. Ja som mala 16 ked som spala prvykrat u priatela, A nemyslim, ze je na tom nieco zle ak ona sama vie co je dobre a co zle, co moze a co nie. 18rokov je uz predsa dospela rozumna baba.

@hestiakrona tak ja to nejak zhrniem dokopy.. moznosti su dve, bud to ten kluk bere vazne, alebo to vazne neberie.. Tvoja dcera sa s nim vyspi tak ci tak, ak bude chciet. A je jedno, ci u neho bude/nebude prespavat..
Ide spis o to, ze ak jej teraz prejavis doveru a spani u pritele povolis, tak v pripade rozchodu za tebou pride a povie ti to.. ak jej to nepovolis, tak za tebou urcite nepobezi, uz len z trucu.. Co je podla teba lepsie?

@hestiakrona mám 2 dcéry - maturantku (19ročnú) a vysokoškoláčku (21 ročnú) a tvojmu problému úplne a do detailov rozumiem. Je totiž úplne jedno, či má naše dieťa 10 rokov, alebo 18. Pokiaľ to dieťa žije s nami a my sa stále o neho straráme, stále cítime rovnakú zodpovednosť a aj obavy o to dieťa. Ale takisto si ešte veľmi dobre pamätám, ako som sa cítila kedysi ja, keď mi mama všetko zakazovala a prikazovala- jedného dňa som si povedala, že s ňou už nechcem byť, otehotnela som počas výšky, odišla z domu a neskôr rozviedla. Takže, aby som neurobila podobnú chybu ako moja mama a zároveň vyriešila dilemu, čo "zakázať", čo "prikázať", čo "dovoliť" svojim dievčatám- robím to úplne inak. Paradoxne som sa to naučila v práci, ale absolútne to funguje aj doma - a to je špeciálna "vyjednávacia" technika, ktorá sa učí aj na Harvarde - tzv. "Getting to yes" ( autori Fisher, Ury - vynikajúca kniha a technika - pozri bližšie tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Getting_to_YES ). V princípe ide o to, že nie je efektívne riešiť veci z tkz "pozícií" - to znamená: "ja chcem to takto".. Ale pozrieť sa na potreby jednej a druhej strany a nazáklade toho, hľadať riešenie. Ako to vyzerá v praxi? Tak si s dievčatami sadneme a ja im poviem, aké mám obavy a zároveň im poviem a uistím, že chcem teraz s nimi nájsť riešenie, ktoré by bolo čo najviac vyhovujúce pre obidve strany, lebo mi na nich záleží a ich ľubim a na druhej strane sú moje obavy. Takže sa začneme rozprávať o rôznych alternatívach, ako by sa to dalo riešiť, pričom vediem dialóg tak, aby to nebolo o tom, ako to chcem ja, ale o tom, aby sme našli možnosti, ako uspokojiť obidve strany. Bývajú to naozaj perfektné rozhovory a ver mi, že spoločne sme tak vyriešili celé množstvo dilém a vecí, ktoré každá strana chcela najprv úplne inak. Niekedy to chvíľu síce trvá 🙂 , ale keď je už nastolená konštruktívne atmosféra, tak to už ide prefektne! Ak by si to chcela rozobrať viac do podrobností, daj mi vedieť.

Promiň, ale názor manžela mi přijde trošku mimo...já přespávala u přítele dřív, samo sebou po dohodě a domluvě s rodiči. Tím mi dali na jevo, že mi věří. Když jsem chtěla začít sexuálně žít, přišla jsem za maminkou a šlo se pro prášky. Je jí 18, je dospělá. Pokud neodmaturuje tak to určitě nebude k vůli tomu, že tráví čas s přítelem...můj manžel mi pomáhal odmaturovat...ano je o pět let starší, ale to neznamená, že jsou nezodpovědní. Pokud rodiče chlapce platí privát, zdřejmě mu důvěřují. Ona trocha té "volnosti" a dovolení přespat u přítele neznamená, že nedokončí školu. Ty sama ale musíš vědět, jaká dcera je a rozumně si s ní promluvit. Zdělila bych jí čeho a proč se bojím a snažila se jí věřit...

@hestiakrona Já bych si s nima obouma sedla a zeptala se jich co na to jeho rodiče. Aby zase neměla dcera pocit, že děláš něco za jejími zády. Jak se na to dívají? Popř. se pak klidně spojila s jeho rodičema a popovídala si s nimi o tomto problému. Udělala bych nějakej kompromis typu: Pokud budeš mít stále dobré známky, budeš naučená a budeš mít všechny úkoly, tak o víkendu u nás můžete přespat. Věř, že je to dobrá motivace k učení a tím, že budou přespávat u vás, tak vlk se nažere a koza zůstane celá. Budeš je mít tak trochu pod dozorem. Po nějaký době bych ji dovolila aby přespala i u něj, ale až po čase.
Jinak já jsem s manželem od sedmnácti a letos slavíme deset let 🙂 I první láska jim může vydržet 😉

@hestiakrona ahoj, cele nestiham citat. myslim ze to co z toho vzide, ak jej dovolis alebo nedovolis spat tam, zalezi len od povahy tych dvoch mladych. ja som z troch deti. nam ako detom mama vsetko zakazovala. kazdy sme ale boli ina povaha. moja starsia sestra sa burila a robila mame naprieky. ked si nasla robotu jednoducho sem tam neprisla bez varovania domov. mama sa sla zblaznit. ja som bola ina povaha, az po urcity bod som bola poslusna osobka, kym ma kvoli mojej mame nenechal priatel, mala som 22rokov. vtedy som sa ja vzburila a odisla byvat prec z domu. a este je tu brat, ten tiez robil vsetko inak ako mama chcela a na 19rokov sa stal ockom, jeho zena mala sladkych 18. dodnes nema maturu a ani sa o to nesnazi.
ak clovek ma v sebe, ze v zivote nieco chce dosiahnut tak to dosiahne nech by zil hocikde. ale ak je niekto lenivy tak nedosiahne nic. tak Ty musis vediet ci je Tvoja dcera dostatocne schopna plnit si povinnosti voci skole aj bez Tvojho dozoru. a ohladom sexu, tam neplatia zakazy. to co je zakazane bude vyhladavat. tam pomaha len sloboda a verit ze vie co robi a ked tak poradit ako sa chranit.

@hestiakrona moje dcera letost maturuje a u svého přítele přespávala už i minulý rok (jen o víkendech) a dokonce spolu byli i na společné dovolené. Byla jsem velmi ráda, že se postavila zodpovědně k otázce antikoncepce a došla za mnou, aby jsme společně zašly k doktorce.

@hestiakrona ahoj. Necitala som to cele, len Tvoj uvodny prispevok. Ja Ti to poviem z pohladu Tvojej dcery, toto sa dialo presne u nas, len ten 18r clovek som bola ja. Mala som 19, ked som maturovala, v oktobri som zacala chodit s chalanom (teraz MM). Nasi boli ok, ale nastali situacie, kedy ja som cas musela rozdelit medzi skolu (ta bola pre mna dolezita), rodicov a priatela. Nasi sa svojho casu nechceli vzdat, skolu som nepopustila. Dokonca som sa musela zbalit a ucit sa na maturitu na svahu, lebo nasi ma nechceli nechat doma na vikend, lebo sa nebudem ucit a nezmaturujem, lebo sa budem venovat priatelovi. Ano, chcel prist za mnou, ale nie na cely cas a doma by som sa naucila viac. Bola som ako medzi dvoma kolesa, priatela som sa nechcela vzdat. A v takychto stresoch som maturovala (na same jednotky) a aj robila prijimacky. S rodicmi som vydrzala este 3/4 roka, v prvom rocniku na VS som sa zbalila a odisla som. viac ako rok som nasich nevidela. Ja som sa bala a oni neviem, nejavili zaujem. Nase vztahy boli divne, na striedacku, polepsilo sa to ako tak az o 6 rokov narodenim mladsej dcerky. Ale, nebavime sa o niektorych veciach, necitim sa u nich u tak dobre, nasi neboli na svadbe, viem, ze mama sa cez to poriadne nepreniesla este. Pre nich je stale moj MM divny, pritom je na mna dobry, som s nim stastna, dokaze sa o nas bez problemov postarat. A jedine, co som chcela, ked som bola mlada, aby mi trochu verili. Viem, ze mi chceli dobre, ale nevyslo to. A priznam sa, neviem ako budem reagovat na svoje dcerky.

Sáááákra, to je esej. To se asi nikomu nebude chtít číst. No co no, víc to zkrátit nešlo 🙂

Baby, teraz nechcem rypat, aby ste to tak nevzali. Ale vsimam si tu ako priklad rozumnosti zadovazenie si antikoncepcie. Dievca chce sexualne zit, sups pre tabletky. Je to naozaj az tak zodpovedne? A voci komu? Lebo vzhladom na dnesne informacie co za svinstvo je antikoncepcia a ake dopady ma na organizmus zeny, rizika atd. to az tak zodpovedne nie je. Nie pre dievca. Asi treba skor viest k zodpovednemu sexualnemu spravaniu a to u oboch pohlavi, tak baby ako aj chalana. Ja teda ako mama chlapcov asi nebudem deti poucovat nech nechaju bremeno ochrany vyhradne na dievca. Akokolvek mi bude dievca cudzie, nebude mi jedno, ze sa stope svinstvom kvoli mojmu synovi. Bolo by to jednoudchsie, dietatu poviem uzi si co to da a nech sa baba chrani. Lenze takto ja neuvazujem a preto sa cudujem, ze matky dievcat ci samotne dievcata takto zmyslaju- svac tabletky a mozme ist na vec!

Nuz a nechcem byt za zlu, ale v sestnastich uz spavat s chalanom? Priskoro.

no ja neviem ale myslím si že tomu nezabránite ja som tiež spávala u priatela od 16tich (už teraz u manžela ) moja sestra tak isto .....rodičia nebránili ale aj keby bránili nič by sa nezmenilo.... a myslím že ked má 18 to je už jej vec je dospelá, môžeš jej niečo povedať, dohovoriť ale to je tak všetko už ako si spraví to je na nej

@hestiakrona co narobis.... Len mat s dccerou co najlepsi vztah, aby si tvoje odporucania brala k srdcu, aby si nerobila tvrdohlavo po svojom, skusit sa dohodnut, ze prespavat tam bude iba niekedy, nie nonstop... A odporucit jej vhodnu znacku prezervativov.... Na HAK je mladucka, je to umele svinstvo....

@hestiakrona zakazmi dosiahnes iba to, ze ti dcera prestane doverovat a ked sa sklame, bude v tom sama a nebude sa mat komu vyzalovat, a to urcite nechces. nechaj ju tam spavat cez vikendy, aj tak tomu nezabranis a ak jej to dovolis ty (namiesto toho aby si postavila hlavu a urobila to bez tvojho dovolenia) tak ostanes jej priatelkou a bude vediet ze ak sa sklame bude tu mat vzdy niekoho kto je v tom s nou. seriozne, mam skusenost 🙂

@hestiakrona ja som mala kúsok pred osemnástkou, a začala som prespávať u teraz už manžela... nevidela som problém, matka s tým nemala problém, kto s tým mal mať problém? môj názor je, že ak ty vyslovene zakážeš jej, tak ona ti vyslovene ukáže, kto je, a prečo jej máš zakazovať. to jenapr aj moja povaha. keby som na jej mieste, a ty mi povieš nemôžem, ja by som nezmaturovala vôbec. už len ako truc. je to jej život, nemôžeš čakať, že sa s nadšením vrhne do učenia, ke´d má myšlienky pri svojej veľkej láske. štýl, že začneš prespávať inde, prestanem ťa sponzorovať, živiť, to neuznávam. to ako nikdy neprespala u kamarátky? ja by som dovolila, s jasným pravidlo, a to napr. zajtra nemáš školu, môžeš. nech si to skúsi. darmo ty jej povieš, že jej vzťah nevydrží. ona je zaslepená láskou, a nikto ju o opaku nepresvedčí. aaby prišla na to, čo je dobré a čo zlé je zbytočné niečo vravieť, musí sa sama popáliť. každý sa v živote popálil, tak jej to nezakazuj. ty ju neochrániš viac, dala si jej čo si mohla, ale toto mi príde moc kruté 🙂

baby baby, vacsina z vas, ktore tu pisete, ze nic netreba robit, ziadne zakazy a ze aj vy samotne ste spavali u frajerov uz od sestnastky, mate uz deti, ste mladucke a predpokladam, ze skoly nemate. Myslim VS. Ja som zakladatelku pochopila, ze si predstavuje svoju dceru odmaturovanu a ako VS studentku a jej dcera ma tusim tiez taketo ambicie. A ako tak pozeram tie vase skoncili zakratko. Nic v zlom. Ale skutocne zalezi od toho co od svojich deti ocakavame a ake hodnoty im vstepujeme. Zas, podriadit sa volaniu prirody akoze huraaaa, pudy su tu, tak podme vsetko zahodit, podvolme sa im a kaslime na dosledky, to tiez nie je cesta, ze ano. Treba sa naucit to "volanie prirody" aj trosku zvladat a odlozit ak mame plany. 😉 A nie vyhoviet kazdemu zapaleniu lytok.

@jabadaba precitala som si len nazov temy a tvoj prispevok, a ma napadlo, ze ja chodim so svojim manzelom od 14 rokov, mama si tiez myslela, ze nikdy na vysku nepojdem, kedze som zacala tak skoro s chlapcami, ale opak bol pravdou, keby som s nim nezacala tak by som asi na tu vysku nesla, on bol ten ktory ma v tom podporoval, vystudovala som VS, zobrali sme sa po prvom rocniku na VS, na deticky sme chceli pockat po VS, aj sme pockali a doteraz ich nemame a uvazujem nad tym ci som ich radsej nemala mat aj pocas skoly a skolu by som dorobila neskor, popripade natiahla studium. Ak sa nam podari mat raz vlastne deti, nebude mi ani trochu vadit, ak moja 19 rocna dcera pride domov tehotna, skola sa da spravit aj popri babatku, ak ma kto pomoct, a radsej nech ma deti skor ako nikdy. Samozrejme ju na to nebudem huckat, kazdy nech si zije ako si zariadi, samozrejme ak pride domov tak skoro tehotna, budem od nej vyzadovat aby bola aj zodpovedna a ked si tak skoro dieta spravila aby sa o neho vedela aj postarat. Myslim, ze 18 rocne dievca by uz mohlo mat dost zdraveho rozumu a zodpovednosti a uvedomit si ci dieta chce alebo nie, a podla toho sa aj spravat a chranit. Ci prespava alebo neprespava u priatela je podla mna jedno, pretoze ak chce niekdo zakazat prespavanie u priatela preto aby nedoslo k nejakemu zazraku, tak je tu urcite slaba zabrana. Vyspia sa spolu aj cez den, nepotrebuju na to hviezdicky a mesiacik 🙂

@hestiakrona ja z vlastnej skúsenosti môžem povedať, že dcéru asi momentálne najviac zo všetkého mrzí, že jej tak málo s manželom veríte. Moja skúsenosť je spred 18 rokov a išlo len o randenie, ale ostatné to isté - hoci som bola vzorové dieťa - ani len na čierno som nebola schopná ísť busom 😀 tak moja mama hlavne sa tak bála aký to bude mať zhubný na mňa vplyv, že cirkus bol zakaždým - vadilo keď sme boli s ínými, keď sme boli u nich, keď bol u nás, keď sme boli sami vonku.... a tak som začala klamať(bolo mi ottrasne, ale inak sa nedalo a keď už cirkus tak nech aspoň je za čo..). Podľa toho čo si písala je dcéra zodpovedný človek - dohodla by som pravidlá ako písali baby už vyššie a verila. Ja mám rodičov veľmi rada, ale toto náš vzťah poznačilo - dôvera bola fuč. My sme síce spolu neostali, ale takú krásnu romantickú prvú lásku by som dopriala každej 😀
Mne hrozilo skôr o cca tri roky neskor, že neurobím štátnice v tretom ročníku na vš keď som cca dva týždne zistila, že môj vtedajší partner má paralelne so mnou vzťah v inom meste - to som veru nebola schopná sa učiť vôbec len som plakala a plakala
Aj keď je to určite ťažké ja by som jej verila, že bude k životu pristupovať zodpovedne a ver, že ona si tú dôveru bude ceniť

@jabadaba súhlasím s tebou. Môj príspevok vyššie k tomuto vobec nenabáda - práve naopak- nabáda ku konštruktívnemu dialógu, kde si obidve "strany" sadnú a spolu prinesú návhy, ktoré budú pre obidve strany prijateľné. Áno, možno to znie tak sucho a právnicky, ale u 18 ročného dievčaťa už možeme počitať so zrelosťou a dialóg postaviť práve na tom. Ja sama mám skonečenú výšku a výbornú prácu, moja staršia dcéra študuje medicínu na prospechové štipendium, mladšia - 19.ročná tiež teraz maturuje a veci s nimi riešim tak, akoby som ich riešila s akýmkoľvek iným, dospelým človekom.

@ivec16 jasne, ved zasa ja nechcem tvrdit, ze nutne sa vsetko musi skoncit tehotenstvom ak sa zacina priskoro so sexom a vztahmi. Je pekne, ze si Ty nasla prave v muzovi toho motivatora co sa studia tyka. Ale nie je to tak bezne. A isteze, ak sa dvaja budu chciet spolu pomilovat, tak to spravia hocikde. Ide mozno skor o to, ze ak je dievca take vzacnejsie tomu chalanovi a nenaserviruje sa mu hned pekne pod ruku, tak si ju ten chalan viac vazi. Osobna skusenost. 😉

@miskap2111 ano, dialog, otvorene vztahy, uprimne a zalozene na dovere, to je zaklad. Jasne, 18 rocny clovek je uz jednou nohou v dospelosti, ale predsa len este potrebuje dozriet. Kazdopadne ako pises, debata, debata a ako s dospelym. V tom suhlasim bez vyhrad.

@jabadaba urcite s tebou suhlasim, to uz je asi o vychove toho dievcata, popravde moj drahy mal vtedy 21 rokov, obavy rodicov chapem, ja by som ich mala tiez 🙂, a moj drahy si musel tiez pockat zo 3 rocky...

no tvoj manzel je teda dost divny...ja som u priatela prespavala od 17 a mesiac po 18 som sa prestahovala do Irska a uz som domov neprisla a to som sa tam nemala zle,ale ak tvoj muz dceru doma nechce to uz je ina vec 😉

@jabadaba 😀 no ak niekto raz ma ambicie ist na vysoku tak pojde, tvoj prispevok mi pripomenul reci mojej starkej.... Mama vdaka tomu ukoncila vazny vztah, obaja neskor lutovali.... Ale hlavne ze maju tituli 😉
A ak maju ambicie najme rodicia, to uz je na inu temu... Potom mame mnoho studovanych ludi, ktorych ich praca nebavi a ani ju nevediarobit poriadne....