• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Synov kamarát sa stravuje u nás. Čo vy na to?

5. októbra 2009 
mami..,ja by som to skusila spravit tak ako navrhuje vroni,je to velmi neprijemna situacia,uplne ti verim ze ti je toho maleho luto,ale zase aj vy potrebujete troska sukromia a tak..
moja sesterka ma nieco podobneho ,od susedov sa ku nim xodia hravat 2 deti a su u nej od skoreho rana az do neskoreho vecera a ona im vari a pecie ako taky debil...v minule jej ta mala zadelila ze ta strudla bola super a nex jej nabuduce spravi viac nex aj mamine moze zobrat oxutnat...podotykam ze jej maminu vobec nezaujima ze kde ma deti cely den.sesterka uz sa pokusala s nou o tom rozpravat ale bezuspesne,odpoved ix matky bola ze ved ona vie ze su u nej a ze sa o ne postara.tak sa kamoska zacala tvarit ze nebyvaju doma,ale je to trest pre jej dceru ktora tie dievcata ma rada a ked nie su u nix tak sa nema s kym hrat :unamused:
drzim palce
17. sep 2009 o 09:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Aurecon ty ses zbláznila proč sociálku? To jako kůli tomu, že kluk večeří u sousedů :astonished:
Je to pro maminušku nepříjemná situace, ale tomu klukovi by se sociálkou víc uškodilo než pomohlo :angry:
17. sep 2009 o 09:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
njd o to,že chlapec občas večeria u susedov,ale o to,že je to neustale a je nad slnko jasne,že niečo nie je v poriadku.Možno by som nevolala sociálku hneď k ním domov ale na socialke by som sa opýtala ako to riešiť.Zodvihnuť telefon zas nie je taky problém.Majú skúsenosti s rôznymi prípadmi.Viac by som sa s tým chlapcom bavila a pýtala sa ,veď keď mu dáš veľa otáziek nemôže byť len ticho.povieš,že to nikomu neprezradíš,bude to vaše tajomstvo,a tak,na deti treba ísť deetsky.Aj tvoj syn by sa ho mohol medzi hrou popýtať
17. sep 2009 o 10:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska no ja by som sa urcite skontaktovala s jeho mamou.
17. sep 2009 o 10:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
macka01 - mě by to teda trapné nebylo. Mám za to, že na jídlo k někomu se chodí na pozvání.. a taky když jsem byla malá, tak jsme se se sousedkama nemohly nikdy rozloučit a dokonce u sebe i spávaly - ale když šly jíst, tak jsem šla automaticky domů. Zrovna tak, když byly kamarádky u nás a já třeba řekla, že musím večeřet, tak ony odešly. Myslím, že to je normální chod domácnosti a musí se respektovat. Jasně, že jsem někdy jedla i u nich - ale fakt vyjímečně a hlavně - častějc by to mamce vadilo - abych někde neotravovala.. Jenže pokud mu jeho maminka nevštípí co se sluší a co ne, tak to pro něj bude holt těžké, ale pochopí to právě tím, že uvidí: jdou večeřet - jdu domů. Jinak by za chvíli tam prakticky bydlel a chodil si sám do lednice atd a nepřišlo by mu to divné..
Osobně bych to fakt radši řešila takhle, protože volat jeho matce to, že mi vadí jak často u nás jí by mi přišlo určitě trapnější a byla bych si téměř jistá, že taková ženská by mu řekla - tak tam nebudeš chodit, když tě tam nechtějí a hotovo..
17. sep 2009 o 10:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja by som matke nevolala.
zrejme by to vyriesila prave tak,ze by dietatu zakazala k maminuske chodit.
a trpeli by tym zase len tie deti.
a chlapec by sa nadalej zivil vlasakom z bufetu a rozkom na svietocny obed. :frowning2:
myslim,ze je by som toho chlapca asi prijala ako takeho strateneho clena rodiny.
varit by som musela kvoli svojim tak ci tak a jedna porcia hore dole ma nezabije. :pensive:
samozrejme by som bola na tu matku napalena ,ale podstatny je ten chlapec.ked sa citi u vas dobre,je mu vzacne co uvaris aspon by som mala dobry pocit,ze u mna nasiel tak trosku nahradny domov.
kolko ludi si takto brava deti na vkendy aj z domova?
ja viem on ma predsa matku ale asi nie bohvieaku.
mna by tesilo,ze mu je u nas fajn,ze moje dieta ma partaka a na jedlo by som asi kaslala.
17. sep 2009 o 12:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
možno to bude znieť tvrdo :frowning2:
ale z detského domova by som si brala to dieťa pretože chcem,že to tak cítim a chcem mu pomôcť,dať mu možnosť mať domov aspoň chvíľu :wink:
...myslím že tu ani tak veľmi nejde o to jedlo ako o ten princíp,že aj keď sa tá matka nestará o jej dieťa je postarané a to mi príde ako využívanie a zneužívanie :wink:
neviem,aké máte deti ale ja mám niekedy hlavu na prasknutie aj zo svojich dvoch,a keď je u nás nejaký ich kamarát tak v tom čase som za neho zodpovedná a niekedy je to ok,ale inokedy starosti navyše :unamused:
17. sep 2009 o 13:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jaspina a o čom trapnom ja píšem?podľa teba
17. sep 2009 o 14:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Tak dievčatá, včera som nepísala, pretože mi na dvere zaklopala mamina toho môjho stravníka. Prišla sa mi poďakovať, že sa syn mohol určitý čas u mňa najesť, pretože ona má sklerózu multiplex a keď príde na ňu atak , tak nevládze dlhšiu dobu stáť na nohách - zrejme neustojí ani v kuchyni pri varení.
Nechce aby ju tak videli kamaráti jej syna, pretože ona vyzerá ako opitá, potáca sa v byte a padá na zem. Muž od nich odišiel keď ochorela a s dvoma deťmi je na všetko sama.
Aj teraz prišla o francúzskej palici. Včera som si aj poplakala, aká som ja to len krava upodozrievavá.
Tak a teraz čo ? Určite však viem že dnes má kamarát môjho syna u nás večeru.
18. sep 2009 o 09:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja by som skusila nejaky kompromis. dohodla by som sa so synom, ze obedy a vecere nie. pripadne vynimocne. dohodla by som sa s nim, nech si kamarata nepozyva doobeda, kedy by automaticky zostaval na obed. vecer sa to da vysvetlit, ze uz je cas uloh, odddychu, sprchovania a neviem co este. a pocas ich hrania u vas by si mohla napr. pripravit vzdy nejaky dezert - upiect kolac, ponuknut mu jogurt, ovocie, oblozeny chlebik alebo cokolvek ine...
a ako pomoc napr. zabalit chlapcovi aj domov z kolaca.
je to dost chulostive, ale mat doma pravidelneho cudzieho stravnika, tiez nie je prijemne. rodina pri veceri castokrat prebera rodinne zalezitosti, ktore by nemali byt pre cudzie usi.
a zaroven vsetko si to vysvetlit so synom, nech skusi syn navrhnut ako by sa dalo pomoct kamaratovi. lebo pravdepodobne problem bude sirsi nielen o veceri.
s mamou chlapca sa mozes trochu zblizit aj tym, ze v nedelu im dobesies nieco upecene - ten kolac, napr. so slovami, to je pre chlapca, minule mu tak chutil...
18. sep 2009 o 10:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska.. mozem ti napisat co by som robila ja... maly by mal u nas veceru a obed kedy by chcel... a obcas by som zabalila aj pre maminu domov a prip. hladala iny sposob ako im pomoct... neviem odkial ste ale mozno nieco potrebuju chlapec do skoly a pod.. a isto by sa nasiel niekto kto by im pomohol aj odtialto z fora
18. sep 2009 o 10:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
taky se přimlouvám za výpomoc té paní...
18. sep 2009 o 10:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Vravela mi však že ju teraz idú nastavovať na nejaké injekcie, ktoré by jej mali hodne pomôcť a znova by mohla začať pracovať. Typovala som jej tak okolo 35 -40 rokov.
Robko má ešte sestru asi tak 12 rokov, ktorá pravdepodobne zabezpečuje v týchto časoch nákupy a ostatné veci. Preto možno nič ten chlapec nehovoril.
Nechápem však toho jej muža, veď keď aj matku opustil a opustil ju kvôli chorobe ( čo je riadne svinstvo ), tak že mu nie je ľuto tých detí a aspoň v tej dobe jej s nimi nepomôže. Medzi manželmi sa stáva všeličo, ale deti ti zostanú na celý život.
Hovorila som o tom aj s manželom a ten mi povedal, že však sa s ňou dohodni, že ti teda dá peniaze aspoň na základne suroviny a ty jej budeš variť a posielať domov v obedári pre ňu a pre deti, pokiaĺ nezaberie tá liečba.
18. sep 2009 o 11:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
neobvinuj sa,nemohla si to vedieť.Tak vidíš,samo sa to vysvetlilo.Pokiaľ máš čas na to aby si im trošku pomohla určite to veľmi ocení ta matka,aj keď možno sa bude cítiť trápne a odmietne,ale vyvetlila by som jej,že to nie je problém občas jej skočiť na nákup,prípadne sa u nej zastaviť večer a uvariť im aby mali aj na 3 dni,ak teda by ťa to veľmi nezaťažilo,keď sama chodíš do práce.Bol by to prejav veľkej šľachetnosti.
18. sep 2009 o 11:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky, až mi jde mráz po zádech... Jak snadné je odsoudit někoho, koho neznáme, že...? Ale teď je situace diametrálně jiná, a to bych i já bez řečí přijala dalšího strávníka, "pocestného," a i bych poslala mamině.
18. sep 2009 o 12:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Macka -tys to asi psala tak, že by se cítil při tom rozhovoru trapně on..
Ale tohle mění zásadně situaci..Měla jsem za to, že to je třeba nějaká zaneprázdněná podnikatelka. SM - to je něco úplně jiného. V tom případě (pokud vám to dovolují finance) bych se taky snažila pomoct s tím jídlem a nebo ta varianta - že ona by dala peníze na suroviny taky není špatná. Záleží na co se cítíš. Ale určitě i to, že ví, že má ve vás nějakou oporu pro ni dělá hrozně moc. Že nemusí mít strach, když jí bude zle, že její kluk bude hlady a ještě vyděšený z pohledu na ni.. Může přijít k vám a tak na to zapomenout - aspoň malinko. Určitě i pro něj musí být hrozné, když ji tak vidí. Musí mít o ni strach o to větší, že má doma jen ji a taky se určitě stydí před kamarádama, tak o ní nemluví. V tom věku to je těžké. Mě třeba umřel taťka když mi bylo 7 a já jsem o něm taky nikde nemluvila. Bylo to pro mě citlivé a nechtěla jsem, aby se děti vyptávali..
18. sep 2009 o 12:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jojo tak něco takového jsem si myslela, proto jsem se rozčílila s tou sociálkou. My měli v baráku sousedku, která měla zase deprese a když to na ní přišlo, tak její syn stejně starej jako muj brácha chodil k nám i na jídlo. Párkrát jsme ho našli večer samotného na chodbě a tak mamka začala pátrat co se děje, že neni doma, když to zjistila jak to je, tak k nám pak David chodil a nikdo to neřešil a když jeho mámě bylo líp, tak něco uvařila nebo upekla ona a nebo byl brácha u nich. Taky od nich chlap odešel a tak si myslim, že byla pani ráda, že jí aspoň někdo v těžký situaci pomůže.
Maminuska držim palce ať se vše vyřeší ke spokojenosti všech :wink:
18. sep 2009 o 13:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska no vidis,vyriesilo sa to aj bez socialky :stuck_out_tongue_closed_eyes: nie si krava sprosta,nemohla si vediet co je vo veci.. tvoj manzel ma dobry napad,ak sa na to citis tak sa skus s nou dohodnut - mozno najdes v nej novu kamaratku :slight_smile:
18. sep 2009 o 19:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mamimuska to tak krasne a smutne zaroven :slight_smile: ,krasne ako chces pomoct a smutne ze nebol nik kto by im pomohol z rodiny :angry:
18. sep 2009 o 20:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska, skus a pradit aj v tejto teme:
Som mama so sklerozou multiplex http://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThreadID=40459
18. sep 2009 o 23:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska, tak tej maminke drzim palce, a aj tebe v tom, ako jej pomahas. :dizzy_face: ..........urcite je to pre nu dobry pocit, ked sa ma na koho obratit, ked ju vlastna rodina nechala napospas :unamused: skoda, ze si to nevedela skor :pensive:
19. sep 2009 o 09:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jen chci rict k tomu jak tu nektere z vas psaly, ze jako deti jste chodily od kamaradek v case jidla domu tak u nas to bylo stejne, kdyz jsem treba byla u kamaradky nebo ona u nas tak kdyz se zahlasilo,ze se jde obedvat tak se slo vzdycky domu a domluvily jsme se treba, ze se po obede sejdeme venku nebo tak, po veceri uz jsem vetsinou ven nesmela - ale treba v lete jo a to se taky pak slo jeste ven. Nase mama celkove nemela rada, kdyz k nam nekdo chodil,takze jsem navstevu smela mit jen velmi vyjmecne, vetsinou jsem spis ja chodila ke kamaradce pres ulici protoze meli zahradu a my mohli blbnout na zahrade, ale na jidlo jsem sla vzdycky domu...
19. sep 2009 o 14:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Maminuska, mas moj obdiv ! :slight_smile:
21. sep 2009 o 14:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminuska - tak to je sila. Je to uzasne, ked clovek moze pomoct niekomu v takejto situacii. Moja rada: pomoz jej. Je super, ze Ti prisla podakovat. Samozrejme, clovek musi byt opatrny vzdy. Lenze nikdy nevies, kedy budes potrebovat pomoc prave Ty od nej.
22. sep 2009 o 11:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
príde mi divné, že sa s Tebou neskontaktovala skôr, nemusela osobne ak má ataky a nie je schopná, ale existujú telefóny, či prostredníctvom dcéry, či syna, ktorý k Vám chodí. Veď ak celé dni bol u Vás, nechcela vedieť s kým trávi jej dieťa toľký čas? či nie je hladné? smädné a pod.?
22. sep 2009 o 12:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
dalli, veď aj mne to prišlo divné a aj ma to dosť pohoršovalo, že sa jej synátor chodí k nám najesť, možno sa k tomu pridali aj depresie.Varenie pre ňu a rodinu slušne odmietla, ale Robert u nás naďalej večeria. Viac pre nich nemôžem urobit.
22. sep 2009 o 14:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ona asi vedela s kym ten cas travi, len sa nevedela odhodlat k tomu aby sa o tom porozpravala... :frowning2: nedivim sa jej, asi by som sa tiez rovnako zachovala, aj ked to mozno nie je dobre riesenie, ale niekedy sa o takychto veciach tazko hovori a hlavne s cudzimi ludmi:pensive: ved clovek nemoze vediet akej reakcie sa docka :frowning2:
22. sep 2009 o 14:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tuto diskuzi jsem jsem začala číst od konce - pak se vrátila na začátek a celou přečetla. Je to hodně zvláštní. Člověk si může jen domýšlet příčiny nějakého chování, ale pravda může být úplně jinde. Maminusko, je skvělé, že jsi tomu klučinovi nějaký čas poskytla zázemí a klidné prostředí, které určitě potřeboval. Udělala jsi tak pro něj hodně. Dokonce i další pomoc jsi jí nabídla. A i když to vaření odmítla, už bude mít (alespoň doufám) jiný náhled na lidi. Do budoucna. A pokud se v jejím okolí najde někdo, kdo bude potřebný, také mu podá pomocnou ruku. Víte, holky, jak to myslím? Viděly jste film "Pošli to dál"? Možná je to utopie, ale věřím tomu, že když já pomůžu někomu, tak on zase někomu a ten někomu jinému. ..... Takže vlastně nepomůžu jen jednomu člověku, ale i všem dalším v řadě. A i když o tom nevím, můžu změnit život velkému množství lidí. K lepšímu :wink:
22. sep 2009 o 19:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak predsa v tom bolo nieco taketo :cry:
ojika presne ako pises o tom --Posli to dalej.--
ziadne stretnutie nie je nahodne.
a zivot je o tom ze si mame pomahat.
ako by potom vyzeral svet keby to tak chapali vsetci vsak? :dizzy_face:
23. sep 2009 o 07:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievcata, aky zaujimavy pribeh!! Moje starsie deti si vzdy tiez vodili, aj si dcera stale vodi kamosky ku nam, aj strava sa kona, ale aj ona si da, ked je dlhsie u niekoho (pokial neofrfle), takze je to vyvazena zalezitost. So spanim je to tazsie, lebo mame 3 deti a byt je uz dost full, takze to ozaj len prilezitostne...
co sa tyka Mamuskinko pribehu, Robko je len dieta a nezavidim mu, co musi prezivat...tato odisiel, mama nevladze...chudiatko. CHoroba jeho mamy je otrasne, poznam pani s touto diagnozou a je to cista bezmocnost...Takito ludia jednoznacne pomoc potrebuju a je len smutne, ze blizki jej ju neposkytnu a tym padom trpia aj decka. :unamused: Maninuska, drzim palce a niekedy daj vediet, co je nove. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
24. sep 2009 o 09:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok