Môže stres v tehotenstve ublížiť dieťaťu?

13. novembra 2016 
Ahoj všetky mamičky. Máte niektorá skúsenosti so stresom v tehu? Napr. ako ja s hádkou, ktorá ma veľmi rozrušila, plakala som a bruško bolo bolestivé a napäté, som v 12tt. Prosím poradte mi. Ublížilo to bábu? Nemôžem preto spávať, veľmi sa bojím.
24. feb 2009 o 22:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
ahoj bobaska no podla mna mu to neublizilo ale musis sa vyhybat stresovym situaciam lebo ked to bude caste tak to moze ublizit aj ja ked sa rozculim tak citim hned v brusku ze to aj to male citim tak sa snazim nerozculovat nad vecami ktore ma rozculovali pred tehu

drzim palce aby bolo tehu v poriadku a nerozculuj sa
24. feb 2009 o 22:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Bobaska,naozaj sa snaž nestresovať,ja viem,ono sa to ľahko povie..Ja som sa celý 1.trim. bála,aby som nepotratila,niekedy som zo strachu mala až triašku,a myslela som si,že inak keď nechytám až nejakú paniku,že je to tak v poriadku,ale to nie je tak,vnútri som bola stále v istom vypetí...noi a je to tak,že v 13tt mi v poradni namerala vysoký tlak,čo so vôbec nečakala.Keď som v kľude,mám ho i celkom v norme,ale som si povedala,nesmiem sa stresovať,to nie je k ničomu /ľahko sa to hovorí,hlavne keˇk ma niekto poriadne vytočí,a to niektorým ľuďom ozaj dobre ide /,treba myslieť na dobré veci,veľa oddychovať,robiť veci,kt.nás bavia,aby sme sa odreagovali..
A tá hádka bábatku určite neublížila Možno sa ti v tej chvíli napelo trochu bruško,ale to potom hneď prešlo,keď si sa ukludnila a bábatko je chránené.Veď sme iba ľudia,môe nás všeličo vytočiť,ale ak ťa niekto provokuje,radšej sa mu vyhýbaj-ak sa to dá,aby si sa vyhla hádkam.
25. feb 2009 o 07:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
ahoj bobaska, nieco mi o tom hovor, ja som si tiez teraz dost uzila, lebo sme sa s pristelom najskor rozisli, teraz sme opät spolu a tych stresov, co som mala cely tyzden, dakujem. Mna tak neskutocne pichalo v podbrusku, ze som myslela ze potratim. Ale uz je to teraz aspon ako tak ok, tak dufam, ze to tak uz aj ostane a uz budem len stastna. Snaz sa tiez velmi nestresovat. Drzme si palce
25. feb 2009 o 11:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj bobaska... stres je velmi zla vec, ale skus sa vyhnut niecomu, comu sa uplne neda vyhnut... ja mam doma malu certicu, navyse sme v obdobi vzdoru, takze o istu davku stresu mam postarane kazdy den obcas to zvladnem velmi bravurne, ale ked sa to potom nakopi, tak to potom stoji za to... snazim sa nestresovat, ale v dnesnej dobe sa to asi ani neda... urcite sa hadkam treba vyhybat.. ja som ten typ, ze ja si potom vselico vycita... tak sa uz radsej ani nehadam prajem vela zdaru vo vyhybani sa stresu
25. feb 2009 o 13:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj bobaska,
já hodně velkou část těhu byla ve stresu. Na začátku těhu to vypadalo, že mě opustí přítel, nikdo nechtěl abych si mimčo nechala..to člověku vůbec nepřidá. Brečení, smutek, stres...že. Další kopance sem dostávala, protože do toho dělám střední..letos maturuju, takže stres docela kvůli škole byl, i teď je, ale jelikož mám pár týdnů do porodu, tak na školu prdim
No a aby toho nebylo málo, rodiče sou cca 3,5 roku od sebe, ale všichni bydlíme pohromadě. Celý ty roky se to tady vleče, jeden den je ok, druhej den by se povraždili, hnusný slova, párkrát tu byli i policajti...brr.
V prosinci se teprve rozvedli, ale..kolikrát mi máma sbalila tašku, šoupla mě do auta a rozkázala mi, abych odjela k příteli, protože tady doma to mezi nima vřelo pěkně hnusně, a mamka nechtěla abych byla při tom.. Citový vydírání, žádný ohledy na mě z tátovy strany..prostě do všeho mě musel zatáhnout, do každý hádky, i když sem absolutně nevěděla co si oni mezi sebou řekli.. A to sem vynechala klasický hádky, který se občas já sama zúčastním, nebo prostě stres kterej je "normální".
Bylo toho strašně moc, někdy až příliš a já padala vyčerpáním a topila se v slzách smutnění a vzteku. Ale, malá je pořád v bříšku, podle všeho se jí daří dobře, roste, suprově mě kope a v posledních týdnech mě spíš mučí a já už se nemůžu dočkat, až bude venku
Modlim se, aby ten stres nezpůsobil, že bude uplakaný dítě, to bych asi těm "agresorům" neodpustila. Ale věřím tomu, že bude v pohodě.
A ty se neboj, klasická hádka neublíží. Není to příjemný, je lepší se tomu vyhejbat, to je jasný. Stres škodí i nám samotným. Takže pěkně zády k němu a zabejvat se jen mrňouskem a těšit se
25. feb 2009 o 17:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (3)
Zdravím všechny deathy koukám, že to máš za pár, tak držím palce a můj kulich v bříšku pěstičky Včera jsem se odstěhovala od přítele...Bydlela jsem u NĚJ(generační dům po reknostrukci), protože se známe strašně málo,(otěhotněla jsem krátce na to, co jsme spolu začali chodit) Dnes na mě sedla melancholie deprese je snad silné slovo, nejsem schopná nikomu na nic pořádně odpovědět, pořád se mi honí hlavou, jak to všechno bude...Co je nejhorší, začínám slabě pochybovat...Přestávám se těšit, potřebuju pomoc, protože tohle prostě nezvládám ... Jinak aby jste rozuměly...Na naší lásce se nic nezměnilo, ovšem důvod odstěhování byla moje neschopnost se tam zabydlit...Mě to tak strašně mrzí... dávám to za vinu zimě, udělala nám pořádnou zkoušku Do teď jsem totiž bydlela s mamkou a bráchou v paneláku... Dohodli jsme se, že budem každý bydlet ve svým...Uvidíme časem, jestli tomu dát ještě jednu šanci, nebo počkat na narození dítěte v šanci, že nám to změní život a nebudem mít čas přemýšlet nad zbytečnostma a zkusit to tam znova... Přítel řekl, že chce se mnou chodit na prohlídky a na porod si bude brát dovolenou, aby mohl být se mnou... Jsem ráda, že jsme se domluvili v klidu jako civilizovaní lidé bez nadávek, křiku a že jsme do tohohle problému nepletli city Co na to říkáte těhulky? Stres je to jako svi**, nicméně odolávám po svém...Nemluvím, pobrekávám kocourovi do kožichu Mějte se však krásně, přeji Všem slunečný den
2. mar 2009 o 09:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Nehledě na situaci se na mimíska TĚŠÍM! ať už to dopadne jakkoliv, bude to moje miminko viz výše jsem psala,že se přestávám těšit, tím jsem ovšem myslela na budoucnost, ne na miminko jako takové...Abych předešla zbytečnému omylu... Jenom mám prostě asi depku z celý situace...Miminko mě drží nad vodou
2. mar 2009 o 09:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj f161, neboj, to sou ty hormony. Já byla taky jednou nahoře a za chvíli dole. A možná ještě níž.
I když jasně, ono ve chvílích, kdy se člověku děje něco né dobrýho, tak se to ještě znásobí.
Jestli sem to pochopila dobře, ty si se akorát odstěhovala, protože ti to nějak nevyhovovalo, ale spolu pořád ste, je to tak? Jestli je to tak, tak si myslim, že se nemusíš ničeho bát. Ste spolu, těšíte se na miminko, neboj.
My s přítelem spolu taky nebydlíme, a abych řekla pravdu, teď v posledních týdnech mi ani nevadí, že nejsme spolu, protože já nestačim jeho tempu a v noci se sama vyspim líp, i když máme v obou našich "bydlištích" velkou postel..ale prostě mě se spí líp samotný. Jako je mi smutno, ale zase se radši vyspim Člověk dost pozmění svoje priority když se z něj má stát rodič
Je blbý počasí a to taky moc člověku nepřidá. Taky mě napadaj různý myšlenky..jak to bude po porodu, jakej on bude táta a jak se k tomu postaví.. Hele, zjistila sem, že se fakt nemá moc přemýšlet nad budoucností, protože to tě akorát ještě víc vystresuje. Já si vždycky všechno hrozně plánovala, myslím tim že třeba už v úterý sem přemýšlela dopředu co bude o víkendu, apod...tím vznikaly hádky a tak.
Pokud se máte rádi, klape to i přesto, že nebydlíte spolu (ze svý zkušenosti vim, že to lze ), tak si fakt myslim, že je zbytečný aby ses nějak trápila.
Vyprdni se na nějaký přemejšlení, však ono to bude dobrý! Pa
2. mar 2009 o 12:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
bob: jsem přesvědčená, že jedna časově ohraničená hádka tomu prckovi neublíží ..ale dost mu může ublížit permanentní stres a nejistota, kterou sis tím vyvolala, pokud v ní budeš dlouhodobě setrvávat - takže bych ji co nejrychleji pustila
probůh vždyť to je nesmysl, aby ženská prožila těhotenství v klidu bez stresu - jen se tím ženské stresujou
by musel být izolovaná od práce, parntera, doktorů, ježdění v autě či mhd, jednání na úřadech, nakupování .....................................možná by bylo líp ji na těch 9 měsíců umretvit

f: to budou hormony ...pokud se umíte domluvit, je to fajn
já si sice neumím představit, že bych těhu prožívala bez manži ...ale než být někde, kde máš dojem, že nemáš být ..ženská intuice je někdy svině ..ono se časem ukáže, proč jsi to měla takhle "podivn" ..věř tomu aužívej
2. mar 2009 o 17:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Bobaska ja som si tiez uzila vela stresu v prvom tehotenstve a ti poviem ze to nie je vobec dobre prezivat v tehotenstve lebo to velmi vplyva uz na babätko zena by mala prezivat svoje tehotenstvo bez stresu aj napätia aby tak jej babo sa narodilo bez psychickych poruch.U mojeho syna to malo vplyv ze bol hyperaktivny tazko zvladatelny a dost aj nervozny isteze mu ten stres neprospieval dobre ja som ho mala uz od zaciatku az do konca a chodim s nim stale k psychologicke.mas to veru tazke ale skus to nejak vyriesit a preco uz tolko stresu prezivas?Moj exmazel bol ziarlivy chlap aj ja som si veru vela poplakala aj bolesti mala v podbrusku iste to aj babätko citilo ako ja sama v prvych 3 mesiacoch sa vivyja nervova sustava je to velmi dolezite aby matka bola v klude a zbytocne sa nestresovala..ja teraz prezivam stastne s priatelom svoje druhe tehotenstvo po 12 rokoch dava mi vela lasky a pochopenia iste sa aj moj drobcek citi vyborne ako ja casto sa smejeme a tesime sa na naseho maleho drobceka tiez ti prajem aby si bola na tom ako ja teraz aby si sa zbavila toho stresu lebo dietatku to naozaj neprospieva..
3. mar 2009 o 08:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Nazdárek těhulky a maminky Tak já doufám, že se to opravdu v dobré obrátí... Velmi mi teď pomohla předevčerejší návštěva mojí kamarádky a jejího přítele, co maj 17-ti měsíční holčičku . Ten její mě ujistil, že než se holka narodila a byl u toho, tak si věci tak moc neuvědomoval, ale že když u toho byl, změnilo mu to všechno...A taky se hodně věcí mezi nimi hodilo do pohody... Moje nálada se tím pádem pozvedla na vyšší level a je mi o hodně víc fajn
Je fakt, že mám velmi složitou analytickou povahu, což mi potvrdilo i mnoho vzdělaných lidí v tomto oboru a v kombinaci s těma hormonama teď je to časovaná bomba...
4. mar 2009 o 10:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Moje kamaradka bydlela cele tehotenstvi s pritelem u jeho matky v malem byte a hadky tu byly na beznem poradku.Kamaradka to hodne prozivala-ona je takouvej soptik.Na konci tehotenstvi se prestehovali-dalsi stresy..Nakonec mela tezkej porod..Kdyz se vratila z porodnice,jeste nemeli dovybavenej byt a ona vse zarizovala.Ted uz maji kde sedet apod.,ale male je pul roku a neustale se vzteka,breci..Tohle nepridava na pohode ani jejimu ted uz manzelstvi.Mala byla jeji vymodlene dite a chtela ho honem a nedomyslela to do konce.Takze tak trochu odstrasujici pribeh.
4. mar 2009 o 10:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jo, stát se fakt může cokoliv, kdo ví jak to naše tělo přesně funguje a hormony sou prevíti.
Já se dneska dopoledne pohádala s přítelem, bylo to docela hnusný, protože tam padaly takový věci...no fuj. Pobrečela sem si a malý se to očividně nelíbilo, tak sem se snažila se dát do klidu a pěkně sem mu to vytmavila. A dobrý. Ale stejně mi pak ukápla slza, né kvuli příteli, ale kvůli tomu, že sem se nechala vyprovokovat a malá to prožívala se mnou...No, týden před porodem, ňamka.
4. mar 2009 o 17:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Já se taky dneska... teda né přímo pohádala, protože manžel není hádací, ale měla tichou domácnost. Dusno celý den a brečela jsem taky. Ještěže máme toho kocoura, měl úplně mokrej kožich, chudák.
4. mar 2009 o 17:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak já mám nyní těžkou depku z chřipajzny( celý týden mi není dobře, čtyři dny jsem proležela v horečkách, nyní jsem malátná jak duch, nejím, nespím, bolí mě celý tělo, nic mě nebaví......nejsem zvyklá jen tak doma ležet, jsem jinak docela aktivní, s manželem máme krámek, kde s ním jsem jinak celý dny a vždy v pohodě.....pořád si říkám, zítra už půjdu do práce, ale pak vstanu, zamotá se mi hlava a je mi špatně navíc jsem celý den sama, manžel chodí z práce až večer, je strašný nemluva tak toho ani moc nenapovídáme....takže se mi stanepřes den že se bezdůvodně rozbrečím a připadám si úplně strašně, bez chuti do života, bez nějakých radostí....no a když si ještě přečtu že ten stres vnímá i pak moje mimčo, tak mě to spíš rozbrečí ještě víc myslím že už i to hnusný počasí na mě zanechává stopy, těším se už na jaro, teplo, sluníčko....
4. mar 2009 o 18:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojec všechny Deathy pořád na tebe myslím máš to fakt za chvíli Já se nemužu dočkat až bude prcek se mnou Jenže si ještě nějakej ten pátek počkám Jinak ženy, dneska bylo v Budějkách nádherně, sice trochu povětrno, malinko chladnějc, ale já jsem neodolala a sundala bundu, bylo to chvílema na mikinu udělalo se mě dobře po té zimě, jak jsem se mohla odsvléct a nechat se trochu pohladit sluníčkem uplně mi to zvedlo náladu
4. mar 2009 o 20:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj. no ono je naozaj pravda, ze lahko sa povie, ale tazsie urobi.neda sa povedat, nebudem sa stresovat, lusknut prstom a bude to ! myslim, ze tak primerane stresu patri k zivotu, vsetko je ok. vsak netreba to prehanat. hlavne sa snaz zhlboka dychat a papavaj magnezium. ja som na tom asi rovnako. tiez ma vsetko rozhadze a vela veci prezivam. snazime sa o mimi, a ze sa nedari, davam za vinu najma stresu v praci. hlavne sa snaz mysliet na mimco, co ti rastie pod srdieckom a bud stastna ze ho mas. mozno ti to pomoze sa upokojit. drzim ti palce!!

ps. tato tema tu uz raz je, ja som ju zakladala..
7. mar 2009 o 16:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vibeke, ty zijes? Si sa neozvala sto rokov. Co mas nove?
7. mar 2009 o 16:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,
potřebuju uklidnit. Je tady mezi váma nějaká nebo znáte někoho kdo prožíval opravdu velký stres v těhotenství a narodilo se zdravé miminko, které není ani hyperaktivní ani autistické ani já nevím co ještě...? Jsem v 15.tt a od začátku zažívám opravdu velké stresy. S manželem jsme se rozhodli pro druhé mimi a jaká to byla radost, když jsem přesně na své narozeniny držela v ruce pozitivní těhotenský test. Ta radost ale netrvala dlouho - hned na druhý den šel manžel kvůli dlouhodobým zdravotním prolémům na různá vyšetření a výsledky byly strašné - nález na plících (manžel je nekuřák). Následovaly další testy a kolotoč mezi lékaři. Nakonec nám řekli, že to můžou být dvě možnosti: 1. rakovina a za 2. nemoc zvaná sarkoidoza, což je onemocnění, které se projevuje zvětšenýma místníma uzlinama především na plících. Modlila jsem se k Bohu, aby to byla varianta číslo 2. Následoval odběr vzorků z plic, biopsie a nekonečné 3 týdny čekání na výsledky. NAŠTĚSTÍ po nekonečných dvou měsících stresu a lítání po doktorech jsme se dočkali diagnoza zněla sarkoidoza..., i když lymfom prý nemůžou nikdy zcela vyloučit, to ukáže až čas a léčba. Tahle nemoc sice taky není žádná výhra, musí brát dlouhodbě kortokoidy,které mají spoustu vedlejších účinků, ale pořád lepší než případná chemoterapie. Tyhle stresy nepřeju ani největšímu nepříteli, prožili jsme si hotové peklo. No a aby toho nebylo málo, tak se ještě vyskytly další problémy v rodině, které strašně špatně nesu a moc se tím trápím, do toho manžel musí změnit práci, máme hypotéku... prostě jeden velký stres. A já se teď fakt hodně bojím, aby mé miminko bylo v pořádku nejen po fyzické ale taky po psychické stránce...
29. aug 2010 o 23:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@paja ja som zazivala tiez stresy v tehotenstve, hlavne v praci, az som skoncila v 13tt v nemocke s krvacanim a vtedy povedal moj mm rozhodujuce dost, ze mi to zato nestoji. myslim, ze na miminko sa obaja s mm velmi tesite, a mali by ste si ho zobrat ako motivaciu pre radost, aj ked su problemy. urcite to pomoze aj tvojmu mm, ktoremu prajem, aby sa vyliecil. ved nie je teraz nic dolezitejsie, nez aby si zvladla tehotenstvo a narodenie maleho zazraku. ak by si mala pocit, ze je toho na teba vela, je vzdy dobre porozpravat sa o tom s niekym, ak mas dobru priatelku, skus sa jej zverit a mozno sa ti to potom nebude zdat az take tazke ... drzim prsteky, nech je vsetko o.k. ... este jeden postreh, v 2 tehotenstve som sa po navrate z mesacneho pobytu v nemocke na rizikovom, ked som bola v 7mesiaci tehu dozvedela, ze ma teraz uz byvaly mm podvadza, tak to bol stres a riadny, 2 dni som vkuse revala ... a emka sa mi odmenila tym, ze to bolo najzlatsie a najtichsie miminecko na svete.
29. aug 2010 o 23:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@paja aj ja som prezivala velky sres, nemali sme kde byvat, hadky s manzelom bol tvrda palica , do toho moja mama ma dost stresovala a hadala sa so mnou.......... N plac bol u mna kazdodenny, syn je zdravy , a bol aj velmi dobre dieta......... stale spinkal , takze ti prajem nech vam to vetko dobre dopadne, a ked si veriaca ver tomu ze boh ti pomoze, aj mne vzdy pomohol len treba verit a pomahat mu.
30. aug 2010 o 08:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Holky, děkuji za uklidnění. Budu tedy věřit, že i moje dítě bude v pořádku a vše se nakonec v dobré obrátí . Všem přeji hlavně zdraví, protože ačkoli to možná zní jako klišé - je to opravdu to nejdůležitěší... Člověk ikdyž to ví, tak stejně si to pořádně uvědomí až když se něco takového přihodí.
30. aug 2010 o 15:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@paja neboj, ja som mala tiez stresy, aj v praci, take typu - rychlo vybav to a to, lebo ide o operaciu babatka, no nevedela som sa upokojit aj v rodine - svokra ktora hucala po nas az mi brucho stvrdlo, svagrina co mi sprosto nadavala, aj ked som vedela ze ona je psycho a proste huci len tak a klame kazdeho a zneuziva vsetkych, nevedela som sa nad to povzniest - proste hormony, velmi ma to trapilo, potrebovala som klud a nie pocuvat nadavky....
ale malicky sa narodil ako nadherne zdrave babatko, je trochu aktivnejsi, co sa prejavuje od narodenia minimalnou potrebou spanku, ale tomu to nepripisujem, je proste z tych narocnejsich deticiek....
tak sa vsetci drzte, a nech je drobcek upne zdravucky, a vy s nim, nech to manzel dobre zvlada.
30. aug 2010 o 15:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@bobaska ahoj to iste som zazila ja dnes cele telo sa mi triaslo a aj brusko dufam,ze som nijak neublizila ako si teraz na tom?
2. máj 2012 o 17:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte dievcence, som v 25 tyzdni tehotensatva a som posledne 2 tyzdne velmi nestastna, mojmu najmilovanejsiemu ocinovi zistili ze ma rakovinu. Buduci tyzden ho idu operovat, doktor povedal ze samotna operacia bude velmi komplikovana nakolko nador je velmi velky. Na to vsetko sa prave s manzelom stahujeme do noveho bytu na Slovesnku, momentalne zijeme spolu v Anglicku, takze balenie veci kupovanie noveho zariadenia,.... (pre babatko som este nic nekupila) verim ze este budem mat na to cas...Som velmi nestastna, stale placem, neviem si pomoct ale to ako mi kazdy hovori ver, dufaj, nezufaj, mysli na babatko. mam pocit ako by som na babatko vobec nemyslela. Mam kvoli tomu velke vycitky..Neviem co mam robit. Buduci tyzden odchadzam na Slovensko aby som mohla byt s mamou ked pojde otec na operaciu...fakt sa bojim aj za babatko, nechcem aby sa mu kvoli mojmu smutku nieco stalo alebo aby potom na nom ostali nejake nasledky...
11. apr 2013 o 09:43  •  2 deti - čaká bábätko, termín má v júni 2016  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mamavam občas stres ale tak normálne skôr má trápi že od začiatku tehotenstva mávam aspoň tak 2x do tyzdna nočné miry ale take že sa niekedy zubudim s bolesťou hlavy z toho... Neviem čo s tým...
11. apr 2013 o 09:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ewwwe Ahoj. Tehotenstvi jsem se snazila si uzivat a zbytecne se nestresovat, ale pak prisel zlom. Podezreni na vyvojovou vadu miminka. Nezdal se jim tvar hlavicky. Nasledovalo amnio a ja zacla byt vyplasena, ale porad jsem se drzela. Vysledky amnia dopadly dobre, tak to ze me spadlo, ale dalsi den jeste kontrolni UTZ. Doktor primo rekl, ze takto zdrave miminko nevypada a k tomu, ze ma moc male nozicky. Byla jsem konec 23. tydne. Durazne doporucovali potrat, ze to vypada na zavaznou vadu, ktera ale z amnia nebyla vysetrovana a ze nic dalsiho uz se do 24. tydne vysetrit nestihne. Bylo to hrozne. Bali jsme se pripadneho postizeni a verdikt genetika znel jasne. Cestou od nej jsem se zhroutila. Za dva dny me rovnou obednal na potrat. Ja porad jen plakala. Uz bylo rozhodnuto, ze o sve miminko, ktere uz me kopalo a reagovalo na me, nadobro prijdu. Kdybychom alespon vedeli, jake postizeni, ale doktori nedokazali rict nic vic nez vazne. Nakonec jsme behem tech dvou dni sli k jeste dalsim dvema doktorum, spis na prani moji mamy. Ja uz byla uplne odevzdana, nemela jsem uz vubec silu bojovat. Tak moc jsem plakala. Druhe vysetreni v Olomouci a treti zase v Brne neprokazaly vadu, ale vsichni se shodli na atyp. oblicejiku a kratsich nozkach. Jen rikali, ze to muze byt v poradku. Nakonec me vzali i na magnetickou rezonanci hlavicky miminka. I mozek se zdal byt v poradku. Moje genetička ale ani po techto vysledcich nazor nezmenila. Riziko vady je velmi vysoke. Potrat stale doporucovala. Co dal rict. Miminko jsme si nechali a ja zazivala muka kazdy den, az skoro do porodu. Nekolikrat jsem se zhroutila a musela jsem vyhledat i krizove centrum s psychologem, abych mohla dal fungovat. Partner me pred tim docela podporoval, ale po te co jsme se rozhodli si mimi nechat, me nechapal proc porad jeste placu, takze jsme se nekołikrat silene pohadali. Nakonec jsem si poridila z lekarny homeopaticky sirup na uklidneni a spanek. Doporuju, kdyz uz opravdu nemuzes dal. Mne to obcas dost pomohlo. Miminko se narodilo a zda se, ze zdrave. Nozicky ma normalni. Jen ma takovy malicky nosik. Jinak je uplne jako ostatni miminka, doufam, ze se nic s casem neprojevi - ale nekdy me to jeste tedka uzira. Celou tu dobu me take provazel strach, jestli jsem mu neublizila svym placem a zoufalstvim a muj gyndar me hrozne podporil, ze ne. Pry si miminka musi projit velkym stresem i pri porodu a kdyby to vadilo, tak by to preci priroda tak nezaridila. Takze nemejte strach, mimi bude v poradku a moc vam preji, aby byl v poradku i vas tatinek. Hodne stesti! ale preci jen se snazte myslet pozitivne, aji vase mamka to bude potrebovat.
11. apr 2013 o 10:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (8)
Ahoj maminky, dlouho jsem tu nebyla, nějak nebyl čas Hodně se toho stalo za tu dobu. I nějaký ten stres samozřejmě...
Abych to shrnula. Narodila se mi tehdá zdravá holčička, Kristýnka. Stres dle mého na ní nezanechal žádnou stopu. Je to krásné, chytré, zdravé dítě. A jako takové, pěkně zlobivé Teď jí jsou 4, a je úžasná.
Od jejího "tatínka" jsem odešla po roce a půl. Byl to fakt vůl a asi by z toho nikdy nevyrostl, navíc měl techtle mechtle s jeho kolegyní, kterou si na konec po 3/4 roce po mém odchodu vzal. No dobře mu tak Samozřejmě, jak tak bývá mezi lidmi co mají dítě a nejsou spolu, i nějaké ty úřední spory nastaly a některé i dále trvají, ale... dá se to. Člověk se nad tím asi musí povznést. A mě se to konečně od roku 2010 povedlo
I když to trvalo, mám teď skvělýho milujícího chlapa, co "naše" dítě miluje a udělal by pro ní první poslední. Mámě sice teď trochu trable s bydlením, ale až se to vyřeší, tak asi začneme pracovat na druhým dítku a oba se na to moc těšíme. A doufám, že si to náležitě užijeme.
Takže, stresům ať odzvoní... a mějte se
11. apr 2013 o 11:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@daisyjane Ahoj, dkaujem za spravu a podporu. Ocko je uz po operacii no povedali ze ta operacia bola velmi komplikovana a vysledky a prognozi na liecbu nie su velmi ruzove. Som stale v pohotovosti ze nam niekto zavola z nemocnice, ze sa mu pohorsilo. Tuto noc som spala s mamou a celu noc som nespala, len som sa potila pocuvala vselijake zvuky naokolo uz sme sa nevedeli dockat kym bude rano a zavloame do nemocnice ako ocko prekonal tazku noc. Fakt sa bojim aj o babatko aby sa mu nieco zle neprihodilo. Naozaj netusim ako moze takyto velky stres vplyvat na dietatko v 6 mesiaci tehotenstva. Silno dufam, ze aj to dietatko je silne a ziadne vplyv to nezanecha.
20. apr 2013 o 08:00  •  2 deti - čaká bábätko, termín má v júni 2016  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj ,deduji za zpravy ja jsem ve stresu ted porad cekam treti mimi jsen ve 29tt a take me trapi ze se tak nervuju a kricim jsem uplne bez sebe ale verim ze vse bude v poradku a ze nas mimisek nebude nervozni .
16. feb 2014 o 00:51  •  čaká bábätko, termín má v máji 2014  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok