• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depky počas tehotenstva

17. januára 2017 
Renato, adrioska má pravdu, zajdi za psychologem, to ti pomůže. Je hrozný, co se ti stalo,ale nějaký důvod to mělo a ty to neovlivníš. Asi nebyl plod v pořádku. Teď se snaž těšit na miminko co ti roste v břiše, vždyť už máš za sebou nejhorších 12 týdnů. Teď už to bude jenom lepší. Ale chápu, ten strach je tam pořád...nejdřív se čeká na srdíčko, pak NT, pak druhý screening a pořád je mít z čeho obavy. Ale je to normální, to máme asi všechny.¨Pokud to ale nezvládáš a není ti dobře na duši, tak běž k odborníkovi, mimčo potřebuje pohodu a ty taky.Držím palce
30. júl 2008 o 07:49  •  1 dieťa - čaká bábätko, termín má vo februári 2011  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Díky holky, toho psychologa zvažuju. Včera jsem se kupodivu cítila dobře a pomohl tomu paradoxně problém v práci a já jsem se tak "nepatlala" sama v sobě a dnes ráno jsem byla po dlouhé době šťastná, tak uvidím jak to půjde dál....
30. júl 2008 o 08:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Moje kamarádka prožívala to samé co ty. Přišla o mimčo a pak, když otěhotněla podruhé, byla úplně na prášky, že se to stane znovu. S přibývajícími týdny se ale zklidnila a přešlo to a začala se těšit. :slight_smile:
30. júl 2008 o 09:16  •  1 dieťa - čaká bábätko, termín má vo februári 2011  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Ježíši baby neplašte tu,ja idem zajtra na kontrolu,dúfam že je všetko v poriadku!
30. júl 2008 o 20:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,
já ted poslední dobou trpím velkýma depkama.Vždycky jsem si myslela, že budu těhotenství prožívat báječně, atd...no však víte a přitom mám obavy, strach, depky.Strach a obavy mám z toho duvodu, že mám neustále zdr.problémy, tím pádem se příšerně bojím o miminko.A depky mám co se týče mého osobního života, nějak nám to s přítelem přestává klapat, nevím co bude a jak to bude....no bylo by to na dlouho.Snažím se na to nemyslet, nebrečet, držím to v sobě, jenže vždycky jednou z apár dnu se to ve m nahromadí a to pak brečím...A tím pádem se zase bojím, abych neublížila miminku.Ach jooo, no potřebovala jsem se vypovídat.Mějte se.
28. aug 2008 o 17:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Evulinka skus sa porozpravat s nejakou psychologickou, ona by Ti mala vediet poradit aj po tej odbornej stranke, nielen si Ta vypocut a tak...
29. aug 2008 o 14:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
evulinkab, od toho jsou tady ty diskuse. Vypovídat se je jedna znejdůležitějších věcí. Adrioska má pravdu, měla by jsi se svěřit i psychologovi. Já už jsem k jednomu objednaná a taky doufám, že mi se všema mýma strachama pomůže. Mám strachy skoro ze všeho co by mohlo v budoucnu nastat, trápím se kvůli tomu co už nastalo a vůbec jedna velká depka. To už by měl řešit odborník. Držme si palce a ono to půje. Ahoj
29. aug 2008 o 15:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Maminky cakatelky drzim vam palce, uvidite ked budete mat pri sebe vas pokladik, tak budete najstastnejsie na svete. :slight_smile: :dizzy_face:
29. aug 2008 o 17:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky, děkuju.Já se jen uklidnuju tím, že se to všechno spraví, až se vyřeší situace mezi mnou a přítelem, a že pak budu nejšťastnější, až se mi chlapeček narodí.
29. aug 2008 o 19:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
evulinkab
Velmi drzim palceky, aby to dobre dopadlo....a ak sa ti niekedy chce plakat, tak sa radsej poriadne vyplac...nedrz to v sebe....aspon sa ti ulavi...
29. aug 2008 o 20:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:confounded: :confounded: :confounded: Holky já mám taky takové podivuhodné stavy, mimčo jsme plánovali, ale počítali jsme s tím že to bude trevat tak rok třeba a ono ejhle hned první měsíc po svatbě.A teď jsem z toho poněkud DOST zaskočená, stavíme barák a místo abych si užívala vybírání kachliček a tak podobně tak čtu v moudrých knihách všechno o zácpě, hemeroidech,žaludečních potížích a tak podobně....Je mi už 29 takže na mimčo je ten pravý čas,ale přece jen jsem najednou taková velmi rozpačitá....jak to všechno zvládnu..... :unamused: :unamused: :unamused: Máte někdo podobnou zkušenost :frowning2: :frowning2:
16. sep 2008 o 10:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
....včear jsem čučela na fotky z dovolené z Řecka ( z manželem vždy vyberem ostrov který potom komplet procestujem) a jsem si smutně říkala: tak a tomudle na dlouho odzvonilo....:frowning2:((((( Jízdě na motorce odzvonilo, výletům, cestování, fesťákům.........bůůůůůůůůů.........je to normální?? :frowning2:((
16. sep 2008 o 10:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nevesta: nic si z toho nerob, ja som mala podobne stavy a este niekedy mam, kedze som doma a mam cas nad tym premyslat. To su len hormony. Ja mam tiez 29 rokov, babo sme strasne chceli a ked som zistila, ze som tehotna tak som nevedela reagovat :frowning2: :frowning2: Teraz som stastna ze barborka je v brusku a na poslednom vysetreni bola v poriadku. Inak tie depky tu budu stale, akurat sa casom budu menit. Budes stresovat ci je male v poriadku, ci zije ked necitis dlhsiu dobu kopkat a tak stale dokola. Neboj dovolenky si este uzijes :grinning:
16. sep 2008 o 10:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:confounded: :confounded: :confounded: JAJA díky no.....to je divné.Přitom jsem si říkala to bude fajné nosit sexy bříško.....a jak vidím ty břicháče kolem 30tého týdne tak to nedávám.Jsem říkala manželovi že poslední 2 měsíce se zavírám doma a nepřijímám návštěvy heh.....přitom manžel je tak happy.....
16. sep 2008 o 10:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ja som si hovorila to iste, al e fakt prejde, nie je to nic nzvycajne, vlastne kazda ma nejake vykyvy ked je tehotna :sweat_smile: hlavu hore, uvidis ako budes s tym bruskom behat hore dole a budes stastna :sweat_smile:
inac ja som vcera tiez manzelovi povedala ze ziarlim na kazdu stihlu a bez bruska, ja som totiz uz pribrala 10 kg a citim sa ako slon....... :angry:
16. sep 2008 o 10:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Musim se priznat, ze patrim asi k tem stastnym, ktere zadne vykyvy nalad nemaji - tedy nejake depky, plac a tak. Myslim, ze nejsem ani nijak protivna:o) Aspon si jeste manzel nestezoval :slight_smile:
Kazdopadne kamaradka byla cele tehu v pohode a pak mela tak sileny poporodni deprese, ze se bala, ze neco malemu udela :frowning2: Tak nam vsem preju, aby se nam poporodni depky vyhnuly!!! :slight_smile:
16. sep 2008 o 11:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
já jsem byla hrozně v depresích a smutná na začátku, první 3 měsíce. Chudák přítel, chovala jsem se k němu strašně odtažitě, vůbec na mě ani nemohl sáhnout ... ted už je to lepší (v 23 tt), ale občas na mě přijdou chmury, ale to je myslím i povahou, jsem takový "up and down" Blíženec se změnama nálad, tak v těhotenství to asi ještě posílilo :slight_smile: :slight_smile: Velký břicho mi zatím nijak nevadí, ani si nepřipadám míň sexy nebo tak....snad se to nezmění :slight_smile:
16. sep 2008 o 12:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Joo tak to bříško do toho řekla bych 26 týdne je pěkné a fajn, ale potom už neéééé :sweat_smile: No, uvidíme :slight_smile:
16. sep 2008 o 13:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Uvidime, jak bude vypadat brisko po tom 26tt, ale ted ho mam vyložene krásný - kulatý a pevný, žádnej špek. Úplně ho miluju (bříško a mimčo v něm).

A je tu někdo, kdo si léčil depresivní poruchu před těhotenstvím? Já byla na antidepresivech, teď neberu nic a už jsem měla za těhotenství 4 velký záchvaty - normální hysterák se svíjením se na podlaze, zalykáním se pláčem třeba 20 minut v kuse, až jsem se začala dusit apod. Doufám, že se mi to nebude opakovat, je to strašlivý.
16. sep 2008 o 13:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
ahojte baby,ja som založila túto tému vlastne preto,lebo som trpela hroznými stavmi,tiež som sa na bábo tešila a tie stavy ma dosť prekvapili ale musím sa priznať že už sú asi preč,cítim sa fajn,dokonca sa cítim v týchto týždňoch príťažlivo,vychutnávam si svoj stav,teším sa na bábo a pravidelne sexujem! :grinning:
Samozrejme,priznávam že občas sa mi chce z ničoho nič plakať,to mávam často,najmä keď pozerám telku a je tam niečo dojímavé a minule som sa rozrevala keď mi muž povedal aký je somnou šťastný,proste som dáka citlivá ale inak fajn,už to nie sú také hrozné depky ako na začiatku,skôr mávam depky z večera pretože mám obavy že čo ak zas nebudem vedieť zaspať-čo sa mi stáva často-takže to sú teraz jediné moje obavy,som zvedavá koľko mi to vydrží :grinning: :grinning: :grinning:
16. sep 2008 o 16:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sa pridam ja palcem pri kazdom programe v nedelu sme pozerali romaticku dramu to bola zasadna chyba cely film som preplakala :grinning: :grinning: :grinning:
16. sep 2008 o 16:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte baby, ja ani tak nemam depky ako strasny strach o babatko. Ide o to ze som na PN a kazdu chvilu mi na mna sedia nejake "zle" symptomy. Necitim sa dobre. Tvrdne mi brusko kazdu chvilu aj ma pobolieva a stale ma bolia krize tak divne ako cez menzes..Toto sa deje tak Tyzden zhruba. Minuly utorok som bola u dokiho a dal mi magnezium a ze sa neotvaram zatial a ze mam lezat cim viacej. A ja som sa priserne zacala bat toho, ze co ak zacnem takto velmi skoro rodit predcasne. Totiz moja mama tak rodila skoro v siestom mesiaci a tiez vravela ze ju len stale boleli krize a zrazu z nicoho nic to prislo a bola otvorena na 5 prstov. Lekar mi povedal ze mozem prist kedykolkvek k nemu ak je problem len ja neviem posudit kedy je to len moj strach a kedy uz vazny problem. Strasne som sa tesila na toto obdobie ked mi uz konecne vykukne brusko a kupim si tehu gate a tak a teraz len sa strachujem a som doma. A kukam na youtube videa o extremne nedonoenych babatkach a stresujem. Ach jaj... asi je to aj depka...
A vsetko ma boli a nevladzem ani navarit :unamused:
17. sep 2008 o 14:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Zuziacik, tak po prve: nekukaj youtube... :zipper_mouth:
po druhe: prestan sa pozorovat. Aj ja som na PN a viem, nie je to lahke, ked mame zrazu tolko volneho casu, ale skus sa zamestnat niecim inym a najma sa tesit na babo. To, ze Tvoja mamina mala problemy, este neznamena, ze aj Ty budes mat. Samozrejme, keby nieco nebolo v poriadku, to si urcite vsimnes, prip Ti uz aj Tvoj 6. zmysel napovie, ze hop, tu sa nieco deje a treba ist do nemocnice. Myslim, ze dnes je uz uplne ina doba aj v zdravotnictve nez za cias nasich rodicov a mnohym neprijemnostiam uz lekari vedia predist.
No a teskaj sa z Tvojho bruska, kup si tie tehu gate a najma sa tes na svoje babo! drzim palce! :slight_smile:
17. sep 2008 o 17:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj holky, přidávám se k vám... jsem v 1. trimestru, jsem doma na PN kvůli nevolnostem a už mi z toho docela hrabe. Kámošky mám daleko, přistěhovala jsem se na manželem a jedinými známými byly kolegyně v práci, které se ted na mne koukají jako na simulanta, kterému se nechce do práce. Kámošky daleko a ve stavu, ve kterém jsem nejsem schopná za nimi dojet na návštěvu a ony s malými prcky zase nechtějí jezdit často za mnou...Je mi špatně pořád a po všem, nevím, co mám jíst...Skoro každý den manželovi večer doma brečím i když vím, že jsme miminko chtěli, ale ted tím nejsem tak jistá... Jsem z toho fakt úplně hotová:frowning2:
18. sep 2008 o 15:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hrusti: to znam od spousty kamaradek, ze na ne v praci koukali jako na simulantky. Naposledy jedna s krvacenim a dvojcatama, nebyla schopna rict, jestli a kdy se do prace vubec vrati. Dodneska je to tak, ze kdyz mluvim s nekym od ni z prace, tak to komentujou: "No jo, Lucka, ta si to vzdycky umela zaridit"... Je to tezky, ale zkus se od kolegyn uplne odstrihnout, za rok už si možná ani nevzpomeneš, že jsi chodila někam do práce.

Já nevytáhla v červnu a červenci ani paty, ale bylo mi tak blbe, ze jsem ani na lidi neměla náladu. Neboj, za 4-6 týdnů bude líp psychicky i fyzicky.
18. sep 2008 o 16:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
campi: diky za podporu. Chtela bych do prace jeste jit, protoze tam na mne visi prace, kterou bohuzel umim jen ja a musim nekoho zaucit, na druhou stranu po tom, co vcera kolegynky predvedly se mi tam fakt nechce, protoze bych se zase zbytecne nervovala.... Porad doufam, ze ve 4. mesici ty nevolnosti ustoupi a budu vzpominat na to, jak mi bylo blbe :slight_smile: Ale spis mi prijde, ze se ty nevolnosti zhorsuji, dneska "umiram" v posteli, snad bude zitra lip :frowning2:
18. sep 2008 o 16:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hrusti: ja teda mam taky pocit, ze jsem nepostradatelna, ale ver mi, ze i bez Tebe to tam zvladnou... S temito pocity nejsi zadna vyjimka, zazila to tak spousta kamaradek, ze mely porad jakysi pocit, ze musi neco dokoncit, predat.. a pak samy priznaly, ze po par mesicich uz po nich ani pes nestekl. :unamused:
18. sep 2008 o 17:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, ja mavam tiez depky, hlavne z toho ako sa neuveritelne menim. Babatka sa uz neviem dockat, fakt sa uprimne tesim, ale strasne sa hanbim za rastuce brusko, pribudajuce kila a hlavne sa mi nenormalne zhorsila plet, horsie ako v puberte. a ked kazdy den prichadzam do styku s dolezitymi klientami, je to pre mna horor......neviem, co mam robit, najradsej by som sa zatvorila na posledne 4 mesiace doma a nevychadzala
18. sep 2008 o 19:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jasminka: nebud blazinek a brisko pekne ukazuj. Pokud ti neni spatne, tak si tehotenstvi uzivej!
19. sep 2008 o 08:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mně se manžel směje, jak pořád břicho vystrkuju. Moc mě potěší, když mě nekdo pustí v tramvaji sednout nebo když mi číšník řekl, že nekuřácká místnost je támhle. Chtěla bych, aby každej viděl, že jsem těhotná. A s klienty je to příjemné téma na rozhovor. Pak mi každej klade na srdce, že se musím šetřit (a druhý den pak volají a chtějí, abych zařídila nemožné, takže mě moc nešetří:slight_smile:))
19. sep 2008 o 08:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok