• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Nevolnosť počas tehotenstva. Poradíte niečo?

5. decembra 2015 
ahoj, zdravim ze Sumavy, ctu si vsechny prispevky, diky za ne. Me je asi od 6. tydne take zle,ale nezvracim, jenom slintam jako pejsek. jakmile mi klesne hladina cukru, musim neco rychle snist, nebo se to jeste zhorsiuje takze mam obavy, ze za par mesicu budu jakou koule, ale nemuzu si pomoct. Nejhorsi je to vecer, to mam jeste navic tak nafoukle bricho, ze nemuzu pomalu uz nic zapnout. nejvice mi pomaha namixovana pomerancova limonada s mineralkou a s ledem. tesila jsem se, ze to s 12. tydnem prejde, ale je to stale stejne, nic se nemeni... mate nekdo podobne zkusenosti? co v momente snizeni hladiny cukru "zobete", aby vam nebylo blbe ale moc jste netloustly? zdar a silu vsem nastavajicim maminkam!
14. feb 2008 o 17:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Thea71 co rychlo zaberie a nestloustnes je ovocie, jablka, banany a tak. Drzim palce. Ja to mam uz za sebou nastastie. :wink:
14. feb 2008 o 19:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
A ja to nemam za sebou ale uz si pomaly na to aj zvykam. :slight_smile: :grinning: Mne pomaha hroznovy cukor a vypijem vela fenykloveho cajiku.Treba skusat :slight_smile:
14. feb 2008 o 20:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mywiel - vyborne aj ja som vegetarianka :wink: aj ked teraz sa zacinam trochu bat ci tym baby o cosi neoberam. :unamused: ...to o tej zelenine som nepocula, ale vela vysvetluje. Hned zajtra sa vrhnem na bio potraviny :slight_smile: dik za dobry typ. :slight_smile:
Inak nemala som pisat ze uz mi je lepsie. Vcera vecer mi tak prislo zle. celu noc sme zvracali a ani dnes mi dvakrat dobre nie je. A ja inak ked zvraciam tak tak vehementne a nasilne ze to mam casto aj s primesou krvi.
To budu dobre deti tie moje - aby ma potesili az uz som sa nebala ci je vsetko OK, opat mi privodili nevolosti :sunglasses: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. feb 2008 o 09:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
aj mne je zle..som velmi citliva na vsetky druhy voni a smadu...ktovie do kedy to bdue trvat
16. feb 2008 o 17:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no mne byvavalo pravidelne zle asi do 18tt, potom to pozvolne odislo uplne, mohla som zacat jedavat vacsie davky a moje telo to zacalo zvladat, taktiez pachy, aj ked nevravim ze uz ma z nicoho nenapne aj dnes :sweat_smile:
16. feb 2008 o 17:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
uha to tak dlho trva? :wink: no a ja ze to sklonci tymto mesiacom..ach som ja ale naivna
16. feb 2008 o 17:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
AHojte babenky. Mozem sa pridat? Vyzera to ze ja tu sice vobec nepatrim, ale... som v 8tt a mne vobec ale vobec nebyva zle, ziadne nevolnosti, ziadne vracanie... Ked tu citam, ake mate problemy a ako sa trapite... Tak sa zamyslam, je so mnou vsetko v poriadku?
25. feb 2008 o 19:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
porubenka neboj isto je si v 8tt nevolnosti este mozu stale dojst
25. feb 2008 o 20:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte,ani nehovor ze ti nieje zle.ja som sa tiez chvalila ze mi je fajne a ov vianoc pravidelne zvraciam tri krat do dna a poviem ti ziadna slast,ziadne chute papkam lebo musim,pijem lebo musim.pekny dnik vam prajem
4. mar 2008 o 13:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte,
no nie ze by mi tie nevolnosti chybali :slight_smile:, v ziadnom pripade. Ked nedosli doteraz, dufam,ze uz ani nedojdu. Ja som sa len bala,ci je to Ok, taky zatial lahky priebeh tehotenstva. Klop klop,aby som si neuriekla.
Prajem vam pekne tehulkovanie.
8. mar 2008 o 12:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
porubenka.....v akom si mesiaci? daj si to do profilu :wink:
8. mar 2008 o 12:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no nevolnosti mam stale...takze tak
8. mar 2008 o 19:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Babenky, je tu niektorá s nevoľnosťou od 7. mesiaca? Ja som si užívala tehu plnými dúškami, zle mi nebolo, všetko som mohla jesť, nič mi nezapáchalo, ani som nemala extra chute a teraz - len niečo zobnem, už mám pocit, že to vyletí von. Budím sa na to pravidelne v noci a cez deň som takéto momenty už prestala počítať. Snažím sa to predýchať, no niekedy bežím vyobjímať wc misu aj o 3. ráno. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
9. mar 2008 o 04:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte.Co Vam pomaha proti nevolnosti?Uz som si myslela ze skoncili a oni su zasa tu
11. apr 2008 o 14:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
janka ano poznám to mám zvýšenú kyselinu posledné týždne brr
11. apr 2008 o 14:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Bianca: Mně pomáhá něco sníst, i když mi je blbě, tak se přemoct a sníst třeba kousek rohlíku nebo racio chlebíček s taveňákem. Pak se mi udělá líp. Nejíst vydržim tak hodinu, max. 2, ale to už je mi fakt slabo. Ale ještě před pár týdny mi nepomáhalo nic, takže je vidět, že se to lepší :wink:
11. apr 2008 o 15:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
môžem sa opýtať, keď vám je tak zle ste doma na PN alebo chodíte do práce?
11. apr 2008 o 18:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mne pomahaju Hašlerky,ale nemozem furt chodit s cukrikom lebo uz mam jazyk ako struhadlo od vsetkeho

lusana :ja mam PN,ale nie koli nevolnostiam
11. apr 2008 o 18:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja som mala silné nevolnosti od 6tt asi do 13 tt, bola som aj na infuziach v nemocnici, teraz je to už lepšie, zle mi býva už iba ráno, doteraz som bola PN, ale bojím sa že ma doktor už pošle do práce
11. apr 2008 o 19:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lusana:ja som prave az tak nezvracala.Mne je len zle cely den.Teraz to uz nie je take krute,ale stale aktualne
11. apr 2008 o 19:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, baby a nebolia vas krize?? ja som v 11tt a uz asi mesiac ma strasne bolievaju krize, hlavne ked som unavena
11. apr 2008 o 19:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tesorino ak je to tvoje prve dieta tak je to v poho, proste sa roztahujes a tak..... :wink:
11. apr 2008 o 19:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dididi30, je to prve tehotenstvo, len ma to tak zarazilo, ze niktorej tehulke to nie je iba mne.... :slight_smile:
11. apr 2008 o 19:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ale aj mna boleli pri prvom babu krize aj v podrbrusku ako keby som mala dostat mendzes a pekne bolo vsetko ok a prodila som presne na termin, tak drzim palceky a skus sa mrvit na lopte tej vies ...uvolni ti krize....
11. apr 2008 o 19:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zienky ..tak ja uz vobec neverim tomu ze nevolnosti su tak do 12-14tt vcera aj dnes som zasa vracala..rano z nicoho nic :cry:
12. apr 2008 o 14:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no mne veru prve tri mesiace bolo tak, ze sa mi ani na svet nechcelo pozerat.....ale nezvracala som ale stale az tam kdesi v krku som vsetko aj to malo co som zjedla citila...
- vsetko mi smrdelo - zubna pasta, chladnicka, avivaz......no strasne...a aj som schudla 4kg...
- no a po 3 mesiaci ako keby utalo - a ja ani neviem ako, ale az ked som 15kg pribrala som sa zbadala - ale myslim si ze ani tak nie jedlom ale cocacolou som to dosiahla :frowning2: :grinning:
12. apr 2008 o 14:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nieco pre pobavenie.Ja som sa aspon v prvych 4 mesiacoch nasla

Těhotenství Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy
# # #
# # # 1.měsíc
# # # Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný
# # # vzduch a paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém. Ale pořád je to
# # # lepší než pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak
# # # fyzicky odporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. Asi se
# # # pozvracím. "Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju.
# # # Mám mžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy,
# # # abych se neskácela. Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku
# # # mi to pak doma jen potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale jsem
# # # šťastná.
# # #
# # # 2. měsíc
# # # Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj:
# # # když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se
# # # pozvracím. Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku
# # # otevře, pozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou vodu,
# # # napiju se, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu
# # # to. Rychle otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi
# # # slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat. Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň
# # # na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s máslem a bílou kávu, to jediné,
# # # co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit věci
# # # zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si
# # # koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším zvracení,
# # # takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak poslepu
# # # tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si na
# # # hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat. První, co uvidím po
# # # otevření dveří na dvůr, je hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám
# # # prkýnko.
# # # Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych
# # # měla něco sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík
# # # s máslem a bílá káva. Stojím před ledničkou.......... Věčný koloběh. Mám
# # # pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem si osprchovala
# # # studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla něco
# # # sníst..........
# # # Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech: "Cos tady
# # # celý den dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně: "Blila."
# # # Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá dokořán
# # # ledničku a volá na mě: "Co máme k jídlu, maminko ???"
# # #
# # # 3. měsíc
# # # Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně
# # # těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem sestry, abych
# # # přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a
# # # vyhrožuju poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody.
# # # Přicházím domů a rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu.
# # # "Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi
# # # sprchový šampon, tělové mléko, je mi odporný olej na opalování, hnusí se mi
# # # jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi
# # # voní a na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej
# # # a na bradě se mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár
# # # známých na grilovačku. Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty.
# # # Maso odporně smrdí. Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi,
# # # který mlaská a omastek mu teče po bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím,
# # # úplně bílá, syn si mi sedne na klín, obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá
# # # se mě: "Copak je maminko?"
# # #
# # # 4. měsíc
# # # Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel,
# # # příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani
# # # trochu mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídila
# # # všechno, co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten
# # # kastrůlek s mastnou smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se
# # # pozvracím, než dokážu sejít z ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden
# # # hnusná. Vůbec ho nezajímají moje starosti, mamku zase zajímají až moc...
# # # Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno
# # # rozkopat. Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně
# # # vysvětlovat, že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na celé
# # # kolo, že už toho mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec.
# # # Vztekle kopu do balónu na cvičení a odcházím trucovat do ložnice, kde se
# # # vzteky rozbrečím. Slyším, jak manžel potichu vysvětluje: "Maminka je
# # # trošičku nervózní, nesmíš jí moc zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já
# # # pro změnu pláču dojetím......
# # #
# # # 5. měsíc
# # # Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v
# # # obličeji). Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u každé
# # # zprávy pláču. Pláču i u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci,
# # # protože mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam
# # # jsem se synem dorazila na doják Perníková chaloupka. Večer pláču, protože
# # # babička s dědečkem chtějí vzít syna do ZOO a povezou ho tam autem. Jsem
# # # přesvědčená, že se vybourají. Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci.
# # # Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochu
# # # sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková
# # # reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany.
# # # Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové
# # # punčochy kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám
# # # nějakou zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové
# # # červeno-fialové tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel.
# # # Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti
# # # sirotkové, případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku s
# # # pevnejma prsama, kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na
# # # mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení
# # # nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát.
# # #
# # # 6. měsíc
# # # Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech. Ukázalo se,
# # # že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají. Dělají se mi
# # # podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je
# # # to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu
# # # lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na
# # # všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi
# # # rozplizlou ropuchoidní maminu se zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem,
# # # pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím všechny ostatní
# # # sexy ženy a dívky, sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel při
# # # pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při
# # # pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka.
# # # V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo,
# # # které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se začínají stávat
# # # továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva.
# # # Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. (Na
# # # rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá
# # # podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama. Asi ho brzo
# # # nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...
# # #
# # # 7. měsíc
# # # Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu
# # # znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž
# # # vůbec stihnu doběhnout na záchod.
# # # Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy a
# # # já se rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od
# # # dítěte než od maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s
# # # uspokojením konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a
# # # začala se po právu bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jen
# # # tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy
# # # uvěří, že mě k pláči dojal strach spatřený v synových očích.
# # # Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu,
# # # zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě
# # # Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši
# # # nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s
# # # předchozím problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec
# # # nevycházet z domu, v době předvánočních nákupů dost problematický úkol.
# # #
# # # 8. měsíc
# # # Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že
# # # červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po
# # # okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím,
# # # jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat.
# # # Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V
# # # kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne.
# # # Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase
# # # hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich teda
# # # nosit kšandy, což sice slouží k výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale
# # # já z toho zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to
# # # bych ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek
# # # absolutně nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi
# # # čtyřka vpravo nahoře. Takový lehce destrukční měsíc.
# # #
# # # 9.měsíc
# # # Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva)
# # # prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty.
# # # Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických
# # # prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při
# # # nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé
# # # noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouho problémy,
# # # pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi půlhodinové rozcvičení
# # # zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových a krční páteře: V
# # # široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak, aby
# # # břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu
# # # tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení je možno v
# # # této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je pomalu
# # # kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je
# # # návštěva pedikérky.
# # #
# # # Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se
# # # nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo
# # # se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady,
# # # poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám ty patičky, které
# # # usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho
# # # zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně
# # # nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato.
# # # Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky
# # # neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádherné období, no
# # # řekněte....... :slight_smile:
12. apr 2008 o 14:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (7)
:grinning: :grinning: :grinning: ja som sa veľmi pobavila a takisto vo viacerých veciach našla, 100 % v rožkoch s maslom, ktoré som jedla prvé týždne. Inak mi veľmi pomáhala cola, hoci som ju pred tehotenstvom vôbec nemusela, na nevoľnosti je super, ale nie light verzia,ale normálna, klasická. A až teraz som sa dočítala, že na tom niečo bude, pôvodne bola totiž vraj vyvinutá na poruchy trávenia, vďaka pepsínu. A tiež mi strašne vadili pachy, ked som bola v 5 týždni, kúpila som si nové auto a pach tej novoty, no katastrofa, namykalo ma každé ráno v garáži, mala som čo robiť aby som stihla vybehnúť z auta. Potom som to už mala vychytané, nasadnúť po hlbokom nádychu, naštartovať, vyjsť z garáže, vybehnúť na vzduch, nadýchnuť, zatiaľ sa vyvetralo, otvorila som okienka a so slzami v očiach išla do roboty. Myslela som, že pôrodom sa to skončí, lebo zle mi bolo až do konca, ale poviem Vám, že niekedy aj teraz ked sadnem do auta a ucítim tú aromu..... Zrejme sa mi vyvinulo niečo ako Pavlovovský reflex.
12. apr 2008 o 17:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak to je bomba :grinning: poprskala jsem tu celej monitor. Manzel na me cuci jak na magora :grinning:
12. apr 2008 o 21:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok